01:55
Pojďme se společně podívat na život vynikajícího českého romantického spisovatele. Karel Hynek Mácha začal psát básně již na gymnáziu. Patřil k českým vlastencům a postupně začal psát pouze česky. Často navštěvoval zříceniny a toulal se po nocích. Právě krajina u dnešního Máchova jezera ho inspirovala k napsání jeho nejznámější básně Máj.
Když Karel Hynek Mácha vydal svou první básnickou skladbu Máj, okamžitě se na ni vrhla obrozenecká kritika a nenalezla v ní nic krásného. Teprve další generace ocenily toto dílo a jeho kvalitu. Vedle Máje se v ukázce diskutuje také o Máchově prozaické tvorbě.
Karel Hynek Mácha patří bezpochyby k našim nejslavnějším básníkům z dob romantismu a jeho dílo Máj zná už několik generací. Autor se ve svém díle nebojí projevit city, a i proto stojí jeho socha na jednom z nejromantičtějších míst v Praze, a to v Petřínských sadech, kde se už tradičně schází zamilované duše. Ne náhodou je u nás časem lásky přezdíván 1. květen neboli také 1. máj.
K 1. květnu dodnes patří tradice stavění májky. Uprostřed návsí se vztyčují vysoké stromy a kolem nich probíhají jarní slavnosti. Někteří mládenci kromě toho staví malé májky pod okna milovaných dívek.
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Církev se držela spíše stranou májových oslav. V kostelích se však konaly májové pobožnosti a naopak kvůli pověrám takřka chyběly svatební obřady. Pořad vysvětluje také, kde se vzalo rčení „v máji na máry“.
Ve Vsetíně na Valašsku se vyrábí tradiční skleněné ozdoby. Veškerá výroba je ruční, od foukání a tvarování skla přes barvení až po závěrečné zdobení. Poslechněme si něco o historii jejich výroby, zjistěme, kdo a proč s ní začal, a především se podívejme pod ruce šikovných foukačů, kteří nám ukážou, jak skleněné baňky vlastně vznikají.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Církev změnila původně pohanské slavnosti zimního slunovratu v oslavu narození Ježíše Krista. Nejvýznamnějším dnem je pro křesťany Boží hod a nejvýznamnější událostí půlnoční mše. Česká mše vánoční od J. J. Ryby se dokonce stala symbolem Vánoc, a to nejen křesťanských.
Letnice neboli svatodušní svátky se v minulosti slavily různě – například obchůzkami královniček. Ty byly symbolickou prosbou za dobrou úrodu a pro mladé dívky i významným iniciačním rituálem. Díky uchovávání tradic na venkově se s průvody královniček můžeme setkat i dnes.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.