07:55
Jak to bylo na masopustu? Děti se seznámí s tradicí masopustu, zjistí, proč se koná i jak probíhá slavnostní průvod na jeho počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Kdy a jak se slaví masopust a jak se jeho podoba měnila napříč staletími.
Veselé vyprávění o hastrmanu Brčálovi a strašidlu Mulisákovi, o jejich radostech i starostech. Dnešní příběh vypráví o tradičních oslavách masopustu. Napsal a nakreslil Josef Lada.
Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Když fotografa Jindřicha Štreita oslovili, aby nafotil cyklus o lidech bez domova, zpočátku se bránil. Sociální fotografie sice umožňuje upozornit na společenské problémy, ale toto konkrétní téma přišlo fotografovi laciné a už mnohokrát zpracované. Nakonec mu však zcela podlehl a mnohé ze světa lidí na ulici pochopil.
Na místě dnešního zbraslavského zámku stál původně cisterciácký klášter založený Václavem II. Objekt měl poměrně pohnutou historii, ale ve 20. století ho koupil a zachránil průmyslník Cyril Bartoň. Do kostela pak nechal vytvořit pomník Přemysla Oráče se schránkou pro ostatky posledních Přemyslovců.
Staré panny a staří mládenci, tedy lidé, kteří neuzavřeli manželství, to neměli na venkově v 18. a 19. století vůbec snadné. I když za svoji situaci často nemohli, byli vůči ostatním v podřízeném postavení a nezřídka čelili nejen pověrám, ale i různým ústrkům.
Vizovice na Valašsku jsou známy především díky vizovickému pečivu. Jde o nejedlé figurální pečivo určené k dekoraci, se kterým se setkáme nejčastěji ve formě vánočních ozdob. Pravé vizovické pečivo se nesmí vyrábět pomocí formiček a je povoleno jen pět konkrétních technik vypracovávání. Typická je pro něj také symbolika, kdy každé ze 32 základních druhů zvířátek symbolizuje něco konkrétního, nějakou hodnotu. Jak se k nám dostalo, není úplně jasné.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.