02:17
Panická ataka je stav náhlé, velmi silné úzkosti a neklidu. Mozek při něm vyplaví látky, jako by hrozilo velké nebezpečí, i když nic takového nehrozí. Tělo pak reaguje například zrychleným dýcháním, bušením srdce, pocením nebo pocitem, že se nemůžeme nadechnout. Pro člověka je to tak intenzivní zážitek, že může mít strach, že ztratí kontrolu nebo že umírá. I když je panika nepříjemná, dá se s ní pracovat. Pomoci může zklidňující dýchání nebo postupná práce s myšlenkami – naučit se nepříjemným představám nevěřit a vědomě je zpochybňovat. Důležité je nezůstat na panické ataky sám a umět si říct o pomoc.
1. stupeň ZŠ
Vyučující může se třídou projít jednoduché zklidňující techniky, které dětem pomohou vrátit se do pocitu klidu. Mohou si společně vyzkoušet dýchání do čtverce nebo ukotvení pozornosti v okolí zaměřením se na to, co vidíme, slyšíme a cítíme. Taková cvičení pomáhají přivést mysl zpátky do přítomného okamžiku, čímž dochází ke zklidnění. Je dobré dětem připomenout možnost zavolat na Linku bezpečí. Vyučující může s dětmi přímo z hodiny uskutečnit tzv. cvičný hovor. Tuto možnost sama Linka bezpečí podporuje – děti si vyzkouší, jak telefonát probíhá, a mohou se zeptat na cokoliv, co je k jejímu fungování zajímá. Když si hovor zažijí nanečisto a bez stresu, zvýší se tím šance, že se na linku obrátí i ve chvíli, kdy budou pomoc doopravdy potřebovat.
2. stupeň ZŠ
Žáci a žákyně mohou pracovat s fiktivním příběhem člověka, který začne rychle dýchat, třese se, cítí silný strach a nedokáže jasně vysvětlit, co se s ním děje. Informace rozdělí na to, co lze přímo pozorovat, co člověk sám sděluje a co si okolí pouze domýšlí. Aktivita učí nepřisuzovat druhému diagnózu, nezlehčovat jeho potíže a přivolat důvěryhodného dospělého, pokud si žáci nevědí rady.
Vyučující může připravit kartičky s možnými reakcemi okolí: člověka obklopit, natáčet ho, říkat mu, aby se okamžitě uklidnil, klidně se zeptat, co potřebuje, nabídnout doprovod nebo přivolat dospělého. Žáci kartičky seřadí od pomáhajících po nevhodné a své pořadí zdůvodní. Na závěr vytvoří stručné zásady, jak zachovat klid, soukromí a bezpečí člověka, který prožívá silnou úzkost.
Střední škola
Studenti a studentky mohou porovnat běžné používání slov „panika“, „úzkost“ a „panická ataka“ s jejich přesnějším významem. Vyhledávají modelové výroky ze školního prostředí nebo sociálních sítí a posuzují, kdy jazyk pomáhá zkušenost pojmenovat a kdy závažné obtíže zlehčuje. Součástí reflexe může být otázka, zda příliš volné používání psychologických pojmů podporuje otevřenost, nebo naopak znesnadňuje porozumění lidem, kteří dané obtíže skutečně prožívají.
Třída může vytvořit návrh školního postupu pro situaci, kdy někdo vykazuje známky silné úzkosti nebo panické ataky. Studenti rozdělují role spolužáka, vyučujícího a dalšího pracovníka školy a řeší, kdo zajistí klidné prostředí, kdo přivolá pomoc a jak bude chráněno soukromí dotyčného. Diskuse by měla zahrnout také hranici mezi respektem k přání člověka a odpovědností dospělého za jeho bezpečí. Aktivita se provádí jako rozbor situace, nikoli jako simulace panické ataky.