15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Pořad ukazuje, jak je jezero Bajkal široké, dlouhé a hluboké. Čím je tato největší zásobárna pitné vody zajímavá a jak se žilo a žije lidem v této oblasti?
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Kerala ja malý svazový stát v jihozápadní Indii. Od 16. století se zde silně projevoval vliv portugalských přistěhovalců. V místním jazyce se Kerale říká kokosová země. Právě kokosy se zde zpracovávají zcela beze zbytku. Z kokosových vláken se například vyrábějí provazy, které využívají místní rybáři.
Polské Katovice, město z 2. poloviny 20. století, dokáže své návštěvníky mile překvapit svou industriální historií a památkami. Již první zmínky spojené s tímto městem jsou spojené s průmyslem. Za rozvojem města stojí nález železné rudy, ke které se později přidalo i černé uhlí. Dnes jsou z původních 13 černouhelných dolů v provozu jen 3. Některé průmyslové stavby tak byly srovnány se zemí, jiné byly zdařile revitalizovány a získaly novou funkci.
Počátkem 90. let 20. století v období malé privatizace státních podniků vznikla řada nových firem. Jednou z nich je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Vysočině. Pivovar zavedl mnoho inovací, např. patentní lahve nebo mikrobiologickou filtraci bez pasterace. Díky důrazu na kvalitu i úspěšné marketingové strategii získal již několikrát titul pivovar roku.
Železniční stanice Plzeň-zastávka byla zřízena v roce 1905. Důvodem bylo zvyšující se množství cestujících mezi Plzní a Klatovy. Během 1. světové války plzeňské Škodovy závody rozšířily svou výrobu, díky čemuž začalo do Plzně cestovat vlakem více dělníků. Z tohoto důvodu byl zadán návrh na výstavbu nádražní budovy. Budova byla postavena ve stylu kubismu, typicky československého architektonického slohu vycházejícího z pravidelných geometrických tvarů.
V takzvaném Trojmezí, tedy na velkém zeleném ostrově ohraničeném starými Záběhlicemi, Spořilovem a Jižním Městem, leží ostrov skutečný, tvořený z jedné strany Botičem a z druhé starým mlýnským náhonem. Nemá ani žádné jméno! Na ostrov dnes vede jediná cesta, přes brod. Kdo si sem chodí pravidelně zaplavat? A co se dělo v osadě Práče? Proč je tento biokoridor tak důležitý?
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.