04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Šílená doba komunistických 50. let v osudech autora Stalinova pomníku Otakara Švece. Noblesní sochař, stejně jako více jeho významných kolegů, je vyzván k účasti v soutěži na pomník generalissima Stalina. Má to být největší socha v Evropě, třicet metrů na výšku, umístěna bude na Letenské pláni. Monstrum nad Prahou. Švecova účast je ryze formální. Ví, že se zúčastnit musí, a tím to pro něj končí. Stejně nemá šanci soutěž vyhrát. Ale naprosto překvapivě vyhraje.
Václav Cílek ukazuje Hořice, kde se kvalitní pískovec tradičně využívá v sochařství
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Haná, krajina bohatých statků, návštěvníky přivítá větrnými mlýny. Staré časy připomenou i rázovité stodoly, hanácké nářečí nebo bohatě vyšívané kroje. Podíváme se také, jak vypadala hanácká svatba. Proč tyhle dobré časy skončily?
Žádné místo v českém a moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala celé jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století nalezl velké pohřebiště a obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o opravdu unikátní místo.
Výstavba apartmánových domů pro rekreaci na Šumavě a v Krkonoších mění nejen charakter podhorské a horské krajiny, ale i způsob života v podhorských sídlech. Pořad ukazuje příklady necitlivé výstavby a některé její důsledky.
Lidé po staletí přetvářeli třeboňskou rovinatou krajinu a výsledky jejich mravenčí práce ovšem zůstávaly v rovnováze s přírodou. Proto je Třeboňsko klenotem, s jehož jedinečností a historií nás seznámí Miroslav Táborský.
Pořad věnovaný geografii, historii a současné podobě Dánska, které ukazuje jako zemi moře, rybolovu i živočišné výroby.
Jako Zubrnická museální železnice je dnes známá trať vedoucí z Velkého Března do Verneřic. Trať je pozoruhodná tím, že v úseku 15 km překonává výškový rozdíl 427 m. Provoz začal v roce 1890, hlavním cílem byl převoz hnědého uhlí, dřeva či potravin, ale také osobní doprava. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války výrazně klesl objem přepravy, proto byl roku 1978 provoz na dráze ukončen. Díky snaze místních obyvatel o obnovu provozu je železnice od roku 2010 znovu využívána.
Ačkoliv říkáme často opak, běžné potraviny jsou levné. Kdyby zemědělci nehospodařili intenzivně s použitím moderních technologií a chemických postřiků, platili bychom za jídlo mnohem více. Podobně jako pro naše peněženky, i pro zemědělce je intenzita produkce ekonomicky výhodnější. Avšak pro přírodu a zdraví člověka je to katastrofa. Chemie využívaná v zemědělství se dostává do půdy, na které se pěstují naše potraviny, nebo do vody, kterou pijeme.
Asi nejvýraznějším objektem při pohledu na Ostravu jsou Vítkovické železárny, kterým se přezdívá „ostravské Hradčany". Založeny byly roku 1828 a v roce 1998 byl jejich provoz ukončen. Napřed to vypadalo, že budovy železáren budou chátrat, po rozsáhlé rekonstrukci jsou však znovu využívány. Zpřístupněna byla věž, vzniklo zde multifunkční kulturní centrum, konají se tu festivaly (Colours of Ostrava) a do budoucna je v plánu další rozšíření místních aktivit.
12 237
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.