04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Pražské Hlavní nádraží zahájilo svůj provoz před 150 lety. Dnes odbaví každý den v průměru 1150 spojů a skoro 100 tisíc cestujících, kteří zde svou cestu začínají, končí nebo jen projíždí. Jak se nádraží měnilo v minulosti a jaké změny čekají jeho budovu i blízké okolí v dalších letech?
ZOH v Pekingu mají být první „zelené“ v novodobé historii. Má to ale také svoji stinnou stránku. Obrovskou spotřebu energie mají pokrýt solární a větrné elektrárny. Jejich stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.
Video přiblíží historii kulturní památky Jezernické viadukty. První viadukt přes Jezernický potok byl postaven v letech 1845–1847 a byl součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda. Další most byl vybudován v roce 1873 v souvislosti se stavbou druhé koleje. Délka obou viaduktů je přes 400 metrů a celkem je tvoří 42 oblouků.
Stále více lidí volí pro dojíždění za prací nebo studiem místo auta nebo autobusu vlak. Příměstské vlakové linky mezi Prahou a Středočeským krajem denně využívají desítky tisíc lidí. Cestující k tomu vedou často přetížené silnice, ale i čím dál větší nabídka vlakových spojů příměstské pražské integrované dopravy (PID). Se zájmem cestujících přibývá ale také problémů s nedostatkem spojů i kapacit tratí.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Šílená doba komunistických 50. let v osudech autora Stalinova pomníku Otakara Švece. Noblesní sochař, stejně jako více jeho významných kolegů, je vyzván k účasti v soutěži na pomník generalissima Stalina. Má to být největší socha v Evropě, třicet metrů na výšku, umístěna bude na Letenské pláni. Monstrum nad Prahou. Švecova účast je ryze formální. Ví, že se zúčastnit musí, a tím to pro něj končí. Stejně nemá šanci soutěž vyhrát. Ale naprosto překvapivě vyhraje.
Pomníky jako přirozená součást veřejného prostoru často odrážejí společenskou a politickou situaci svého vzniku. Časem se proto mohou stát nežádoucím symbolem minulosti a nastává dilema, zda je odstranit či ponechat. Nejvíce pomníků u nás vzniklo po 2. světové válce a za komunistické éry coby oslava osvoboditelů a socialismu. Je dobré si připomenout, že sochy se navzdory podobnému zadání často velmi lišily svou uměleckou kvalitou a některé se ctí obstojí i dnes.
Václav Cílek ukazuje Hořice, kde se kvalitní pískovec tradičně využívá v sochařství
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.