04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Bezdružická lokálka je trať vedoucí z Pňovan do Bezdružic. Projíždí přes malebnou Tepelskou vrchovinu, přes přehradu Hracholusky až k minerálním pramenům Konstantinových Lázní. Její součástí je i most přes řeku Mži. Dráha byla slavnostně otevřena roku 1901. Velký význam má i v současnosti, ať už pro dojížďku do školy či zaměstnání, nebo rekreační účely.
Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka v roce 1888 jako první v českých zemích, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak stal jedním z našich prvních měst se stálým elektrickým osvětlením. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.
Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.
V roce 1895 založili v Mladé Boleslavi knihkupec Václav Klement a strojní zámečník Václav Laurin firmu, která vyráběla jízdní kola. Pozdější věhlas však získali především výrobou motocyklů a automobilů. V roce 1925 koupil značku Laurin & Klement plzeňský strojírenský podnik Škoda. Za téměř 130 let existence firmy se staly automobily značky Škoda světovým pojmem. Vraťme se zpět v čase a proleťme si nejvýznamnější momenty historie firmy.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Petřínská rozhledna je dnes neodmyslitelnou součástí Prahy. Nápad na vybudování "malé Eiffelovky" se zrodil v roce 1889 v Klubu českých turistů po návštěvě Paříže. Už o dva roky později rozhledna stála a nechyběla ani lanovka. Stavba trvala pouhých 5 měsíců, motivací bylo, aby byla dokončena do Zemské jubilejní výstavy v létě 1891.
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Rožnov pod Radhoštěm je původně středověké město, na rozdíl od dalších moravských měst z téže doby tu stojí dřevěné domy. Žili zde především pastýři, a město tak proslavily ovčí produkty. Dnes tu najdeme Valašské muzeum v přírodě, druhé nejstarší ve střední Evropě.
Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.
Václav Cílek ukazuje Hořice, kde se kvalitní pískovec tradičně využívá v sochařství
Pomníky jako přirozená součást veřejného prostoru často odrážejí společenskou a politickou situaci svého vzniku. Časem se proto mohou stát nežádoucím symbolem minulosti a nastává dilema, zda je odstranit či ponechat. Nejvíce pomníků u nás vzniklo po 2. světové válce a za komunistické éry coby oslava osvoboditelů a socialismu. Je dobré si připomenout, že sochy se navzdory podobnému zadání často velmi lišily svou uměleckou kvalitou a některé se ctí obstojí i dnes.
Jindřichův Hradec patří k nejhezčím jihočeským městům. Ve zdejším minoritském klášteře se nachází unikátní dílo českého barokního řezbářství ze 17. století, takzvaný Strom života, znázorňující rodokmen Ježíše Krista. V klášteře však nalezneme i jiné dílo s obdobnou tématikou, totiž malbu z konce 15. století. Místní historik umění nám objasní historii a symboliku děl.
14 091
798
4 785
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.