04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Negrelliho viadukt, mezi Pražany známější jako Karlínský viadukt, je historicky prvním železničním mostem vedoucím přes Vltavu. Přes ostrov Štvanice propojuje Masarykovo nádraží s nádražím Praha-Bubny. Most je bez velkých oprav využíván již více než 170 let (dostavěn byl roku 1849). Do roku 1910 byl největším a nejdelším mostem v Evropě.
V roce 2022 bylo vorařství, jak připomíná reportáž z Událostí (prosinec 2022), zapsáno na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. I když toto tradiční řemeslo již zaniklo, turisté si jej v současnosti mohou připomenout i díky výletní voroplavbě na Vltavě v Českém Krumlově, během níž se s historií vorařství mohou seznámit.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Česko je absolutním rekordmanem EU v rozloze půdy, která připadá na jeden zemědělský podnik. Jinými slovy, české farmy, nebo spíše firmy, jsou mnohem větší než ostatní v Evropě. Proč jsme tak výrazně nad průměrem i v rámci postkomunistických zemí? Václav Moravec zpovídá odborníky na zemědělský průmysl Petra Skleničku a Jiřího Urbana na statku v Kočvarech.
V roce 1859 byla zahájena výstavba Suezského průplavu, který spojil Středozemní a Rudé moře. Dokončen byl v roce 1869. Cestu z Asie do Evropy zkrátil skoro o 9 tisíc kilometrů.
Textilní průmysl má svou odvrácenou stranu. Při výrobě látek se ročně potřebuje 93 miliard kubíků vody, 98 milionů tun nafty a chemikálií, celkem za 21 miliard USD. Oděvní průmysl se také podílí na průmyslovém znečištění vody a produkuje značné množství mikroplastů. Z těchto důvodů se stále častěji skloňuje pojem „slow fashion". Jaké další trendy jsou na obzoru?
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.
Některé staré hřbitovy, přestože už neplní svou původní funkci, mohou být cennými památkami. Stejně tak existují hroby a hrobky, o které už se nikdo nestará, ale byla by z různých důvodů škoda nechat je zchátrat a rozpadnout se. Proto u některých hřbitovů dochází k jejich revitalizaci, například ve starší části Olšanských hřbitovů v Praze. Zajímavý je v této souvislosti také projekt adopce hrobů, díky němuž dochází k restaurování těch nejohroženějších náhrobků.
Roku 2022 jsme si připomenuli 300 let od vysvěcení kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tato stavba je považována za jeden z vrcholů barokní architektury. I proto byla roku 1994 zapsána na Seznam kulturního dědictví UNESCO. V posledních letech probíhala rekonstrukce kostela, v této reportáži si prohlédneme výsledek. Zároveň bude připomenuta historie této ojedinělé stavby.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
14 169
865
4 802
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.