04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Jak se žije a žilo v Archangelsku, přístavu na severu evropské části Ruska na pobřeží Bílého moře, a jak se oblast mění vlivem globálních změn klimatu.
Coromandel je malý poloostrov na severu Nového Zélandu, odtud započalo osídlování země Polynésany a o pět století později se tu vylodil i James Cook. V minulosti se tu těžilo dřevo i zlato, nyní je domovem farmářů a nejrůznějších umělců a místní stromy jsou chráněny, zatímco těžba zlata utlumena. Bohatstvím ovšem oplývá i místní Tasmanovo moře. My se podíváme na novozélandskou vyhlášenou pochoutku, ústřice, které se na pobřeží Coromandelu pěstují ve velkém. Ty jsou velmi náchylné na čistotu vody a jejich chov je důkazem mimořádné čistoty místních vod.
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.
Kerala ja malý svazový stát v jihozápadní Indii. Od 16. století se zde silně projevoval vliv portugalských přistěhovalců. V místním jazyce se Kerale říká kokosová země. Právě kokosy se zde zpracovávají zcela beze zbytku. Z kokosových vláken se například vyrábějí provazy, které využívají místní rybáři.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Václav Cílek ukazuje tajemné značky tesané do kamene na zvíkovském hradě, povodňové značky tesané v Děčíně nebo symboly v pískovcích Kokořínska.
Jindřichův Hradec patří k nejhezčím jihočeským městům. Ve zdejším minoritském klášteře se nachází unikátní dílo českého barokního řezbářství ze 17. století, takzvaný Strom života, znázorňující rodokmen Ježíše Krista. V klášteře však nalezneme i jiné dílo s obdobnou tématikou, totiž malbu z konce 15. století. Místní historik umění nám objasní historii a symboliku děl.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
Mostecko, tajemná oblast industriální poezie, ve které lidé už několik desetiletí ustupují před energetickou potřebou ostatních částí naší země. Mění své domovy, aby umožnili strojním kolosům dobývat uhlí. Město Most bylo postaveno takzvaně na zelené louce. Staré město Most v 70. letech 20. století stavební stroje srovnaly se zemí. Důvod byl prostý, nacházelo se pod ním hnědé uhlí. V co se město proměnilo poté, co si ho vzaly stavební stroje? A proč jeho zbourání považují někteří lidé za kulturní zločin?
Zlín je od roku 1894, kdy zde byla založena celosvětově úspěšná firma Baťa, spjat s obuvnickým průmyslem. O historii firmy Baťa, netradičních metodách jejího vedení i neslavném poválečném konci Baťů v Československu, ale i o tom, jaké stopy zanechali bratři Baťové ve Zlíně, se dozvíme ve videu.
Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.
13 495
756
4 597
1 304
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.