04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Navštívíme malé muzeum drezín v obci Čachrov na Plzeňsku a nahlédneme do historie jejich využívání. Nejcennějším exponátem muzea je drezína z roku 1851, kterou využívali drážní inspektoři. Kromě ní se v muzeu nachází ještě dalších devět strojů.
Metro je nezbytnou součástí pražské hromadné dopravy, denně přepraví milion a půl cestujících. Do provozu bylo uvedeno v roce 1974, avšak první návrhy na jeho výstavbu padly už v roce 1898. Jak budování metra probíhalo, se dozvíme v následující reportáži.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se podíváme na rozlehlé zemědělské oblasti Nového Jižního Walesu a Queenslandu. Z výšky uvidíme pestrobarevnou mozaiku, kterou tvoří tamní pole a farmy.
Pořadatelé ZOH v Pekingu pro sportovní novináře přichystali speciální rychlovlak. Z čínské metropole přepraví pasažéry do železniční stanice v horské oblasti za necelou půl hodinu. Souprava vyvíjí maximální rychlost až 350 km/h.
V následujícím videu se podíváme, jak se produkuje asi nejvýznamnější exportní artikl středoamerické Nikaraguy, tabák. Zasévání probíhá v listopadu, po sklizni musí listy ještě dozrát při vhodné teplotě. Poté slouží pro výrobu doutníků.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Šílená doba komunistických 50. let v osudech autora Stalinova pomníku Otakara Švece. Noblesní sochař, stejně jako více jeho významných kolegů, je vyzván k účasti v soutěži na pomník generalissima Stalina. Má to být největší socha v Evropě, třicet metrů na výšku, umístěna bude na Letenské pláni. Monstrum nad Prahou. Švecova účast je ryze formální. Ví, že se zúčastnit musí, a tím to pro něj končí. Stejně nemá šanci soutěž vyhrát. Ale naprosto překvapivě vyhraje.
Některé staré hřbitovy, přestože už neplní svou původní funkci, mohou být cennými památkami. Stejně tak existují hroby a hrobky, o které už se nikdo nestará, ale byla by z různých důvodů škoda nechat je zchátrat a rozpadnout se. Proto u některých hřbitovů dochází k jejich revitalizaci, například ve starší části Olšanských hřbitovů v Praze. Zajímavý je v této souvislosti také projekt adopce hrobů, díky němuž dochází k restaurování těch nejohroženějších náhrobků.
Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.