04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Řeka Bečva byla v roce 2020 od září do listopadu třikrát vystavena úniku nebezpečné nebo neznámé látky do řeky.
Stručný přehled hlavních výsledků a zajímavých výstupů ze sčítání lidu v roce 2011, projektu desetiletí. Díky čemu stoupá počet obyvatel? Jak naše populace stárne? Reportáž přináší informace o změnách v počtu obyvatel, věkové struktuře a vyznání.
Velké Meziříčí vzniklo na soutoku řek Oslavy a Balinky snad už ve druhé polovině 12. století. Největší rozmach zažilo díky řemeslům v 16. století, ve kterém vznikla řada místních renesančních památek. Ty zdobí město dodnes.
Jedním z průmyslových oborů, v němž Češi vynikali a vynikají, je zbrojařský průmysl. Na slavnou plzeňskou Škodovku navázala po vzniku samostatného Československa celá řada dalších továren s podobným sortimentem. V polovině 30. let vznikla i zbrojovka v Uherském Brodě. Přestála těžké časy v době druhé světové války i v 50. letech a i dnes sklízí v zahraničí velké úspěchy.
Václav Cílek ukazuje tajemné značky tesané do kamene na zvíkovském hradě, povodňové značky tesané v Děčíně nebo symboly v pískovcích Kokořínska.
Šílená doba komunistických 50. let v osudech autora Stalinova pomníku Otakara Švece. Noblesní sochař, stejně jako více jeho významných kolegů, je vyzván k účasti v soutěži na pomník generalissima Stalina. Má to být největší socha v Evropě, třicet metrů na výšku, umístěna bude na Letenské pláni. Monstrum nad Prahou. Švecova účast je ryze formální. Ví, že se zúčastnit musí, a tím to pro něj končí. Stejně nemá šanci soutěž vyhrát. Ale naprosto překvapivě vyhraje.
Václav Cílek ukazuje Hořice, kde se kvalitní pískovec tradičně využívá v sochařství
Některé staré hřbitovy, přestože už neplní svou původní funkci, mohou být cennými památkami. Stejně tak existují hroby a hrobky, o které už se nikdo nestará, ale byla by z různých důvodů škoda nechat je zchátrat a rozpadnout se. Proto u některých hřbitovů dochází k jejich revitalizaci, například ve starší části Olšanských hřbitovů v Praze. Zajímavý je v této souvislosti také projekt adopce hrobů, díky němuž dochází k restaurování těch nejohroženějších náhrobků.
První letadlo na světě zkonstruovali ve Spojených státech amerických roku 1903 bratři Orville a Wilbur Wrightové. O sedm let později vzlétl do vzduchu první Čech Jan Kašpar, který následující rok doletěl z Pardubic do Prahy. Odstartoval tím obrovskou snahu českých konstruktérů, kteří toužili po zkonstruování letadla. Jen do vypuknutí první světové války v roce 1914 bylo zaznamenáno kolem 90 pokusů o konstrukci letadel těžších než vzduch. Po skončení války pak začala první sériová výroba letadel v Československu.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Vývoj Kladna je neodmyslitelně spojen s železárnami Poldi. Po roce 1989 byl jejich provoz ukončen, tisíce lidí přišly o práci a areál začal chátrat. Video je doplněno o poznatky místních i pohledy na současnou podobu areálu.
13 529
758
4 615
1 311
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.