15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Berounka je řeka, která nemá pramen. Za počátek řeky Berounky se považuje soutok řek Mže a Radbuzy. Název Berounka však pochází až ze 17. století. A i později se setkáme s tím, že některé její části nesly označení Mže.
Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.
Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.
Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?
Jak poznáte, že jste našli dinosauří kost nebo stopu? Jaké jsou moderní metody určování fosilních nálezů? Možná vás překvapí, že i na našem území se vyskytovali dinosauři. Sem tam se i u nás najde nějaký dinosauří pozůstatek a zkamenělé kosti. Jak poznáte, že jste na nějaký narazili i vy, a jak probíhá zkoumání kostí?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.