15:40
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Klobouky z Nového Jičína se dnes vyváží do celého světa. Nosí je například představitelé církví, členové britské královské rodiny, letušky nebo původní obyvatelé Jižní Ameriky. Málokterá česká firma se může pochlubit tak dlouhou historií jako novojičínský Tonak. Pokrývky hlavy se zde vyrábí již přes 220 let. V reportáži si připomeneme historii firmy a prohlédneme si i proces výroby.
Vodní energie je jednou z nejrozšířenějších forem využívání obnovitelných zdrojů energie. Vodní elektrárny dělíme na malé a velké podle instalovaného výkonu. Vodní elektrárny neznečišťují ovzduší kouřem, oxidy síry, oxidy dusíku či těžkými kovy. Rovněž nedevastují krajinu, jak se tomu děje například při těžbě uhlí. A kde takové elektrárny u nás najdete? A proč jich není více?
Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
Techmania byla první science centrem u nás. Za jeho vznikem stojí Západočeská univerzita v Plzni společně s tamní Škodovkou. Svoje brány centrum otevřelo veřejnosti v roce 2008 a nejen Jan Amos Komenský by z něho byl nadšen. My se podíváme, jak to v té době v Techmanii vypadlo.
Baťův kanál je fenoménem cestovního ruchu v Česku. Umělá vodní cesta, která před 2. světovou válkou sloužila k dopravě lignitu do Baťových závodů na Zlínsku, je už víc než 20 let vyhledávaným cílem mnoha turistů. Na trase kanálu je celkem 13 plavebních komor, většina z nich je původní ještě z dob Jana Antonína Bati.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
Oblast mezi Břeclaví a Mikulovem je nazývána zahradou Evropy. Celý Lednicko-valtický areál, krajina i památky, byl zapsán v roce 1996 na seznam památek chráněných UNESCO. Nejrozsáhlejší uměle vytvořený krajinářský komplex ve střední Evropě vybudovali Lichtenštejnové. Dnes patří kdysi nehostinné místo s močály k nejnavštěvovanějším památkám celé České republiky.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Spadlý a tlející strom je pro les nesmírně důležitý. Tlející dřevo je důležitá složka přirozených lesů. Při rozkladu dřeva se uvolňují důležité živiny pro fungování lesního ekosystému. Na tlejícím dřevu závisejí nejrůznější organismy. Kolik lesních organismů je ke tlejícímu dřevu specificky vázano?
9 525
362
2 014
843
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.