01:29
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Zájem o včelaření v hlavním městě Praze v posledních letech stoupá. Také míst, kde jsou rozmístěny úly se včelstvy, přibývá, najdeme je například v Michelském lese, ale i na střeše Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy. Navzdory rozšířenému přesvědčení je pro včely medonosné Praha vhodná, protože je tu v parcích velká druhová skladba a zelené plochy se zde neošetřují tolik herbicidy a pesticidy. Včelařům ale nenahrává stále častěji se opakující sucho.
Čím se liší lvi berberští od ostatních lvů? V přírodě je lev berberský již vyhynulý, a tak se o zachování druhu zasluhují už jen soukromé chovy a právě zoologické zahrady. A jak se dostala tato zvířata až k nám?
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Tentokrát jde dědeček s vnukem do lesa a vysvětlují si, co by mělo být sbaleno ve správném batohu, jak se změnil obsah krabičky poslední záchrany. Proč nemá chybět pláštěnka, svačina, lékárnička. Co myslíte vy? Pojďte se s námi podívat.
Terčin zvířecí svět nám představí zákulisí chovu papoušků. Blíže se seznámíme s papouškem šedým, kterému také říkáme žako.
Nedaleko Znojma v Národním parku Podyjí na Havranickém vřesovišti žije řada vzácných teplomilných rostlin a živočichů, mezi nimi i kobylka révová. Je to býložravý druh, najdeme ji na šípkových keřích i jiných bobulovitých rostlinách. Zde se díky nepřetržité pastevecké činnosti vyvinulo zvláštní teplomilné společenstvo, kde tato kobylka může žít. V Česku je velmi vzácná.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.