01:29
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i sokolnictví. Umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi je zapsáno také na seznamu UNESCO. V čem je toho umění lovu staré několik tisíc let tak výjimečné?
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
Liška je sice zvíře lesní, divoké, v některých případech se však dostane do péče k lidem. I tak může být spokojená, pokud jí poskytneme vhodné prostředí a slušné zacházení.
Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Konvalinka je voňavá a nebezpečná. Je totiž jedovatá úplně celá. Její krása a omamná vůně to však vynahradí – konvalinky se používají i do svatebních kytic. Třeba konvalinka mladý pár ochrání stejně, jako příroda jedem chrání konvalinku před snědením.
Věděli jste, kde u nás můžeme vzácně najít tesaříka alpského? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém potkan mění barvu. Začal blednout a s jeho srstí se něco děje. Potkani mohou mít hodně barevných variant srsti. V tomto případě je potkan v pořádku, jen roste a tím se mění i barva jeho srsti.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
13 529
758
4 615
1 312
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.