15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
Vývoj Kladna je neodmyslitelně spojen s železárnami Poldi. Po roce 1989 byl jejich provoz ukončen, tisíce lidí přišly o práci a areál začal chátrat. Video je doplněno o poznatky místních i pohledy na současnou podobu areálu.
Pyrenejský poloostrov pokrývají statisíce hektarů vinic. Na pobřeží Biskajského zálivu se pěstují hrozny na výrobu populárního vína txacoli. To hraje mimořádnou roli v baskické kultuře. Navštívíme místní vinařství a dozvíme se i něco o pěstování vinné révy. Jak uvidíme, vinařské regiony jsou zajímavé moderní architekturou, která zapadá do okolní krajiny.
Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Pořad seznamuje s přírodními zajímavostmi Nízkého Jeseníku, ukazuje sopky Malý a Velký Roudný nebo Rešovské vodopády.
Kromě Emy Destinnové proslavila Stráž nad Nežárkou také výroba dřevěných hraček, které se vyvážejí do celého světa. Video připomene historii výroby i současné zaměření a také si prohlédneme, jak dřevěné hračky vznikají.
Petřínská rozhledna je dnes neodmyslitelnou součástí Prahy. Nápad na vybudování "malé Eiffelovky" se zrodil v roce 1889 v Klubu českých turistů po návštěvě Paříže. Už o dva roky později rozhledna stála a nechyběla ani lanovka. Stavba trvala pouhých 5 měsíců, motivací bylo, aby byla dokončena do Zemské jubilejní výstavy v létě 1891.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Jak poznáte, že jste našli dinosauří kost nebo stopu? Jaké jsou moderní metody určování fosilních nálezů? Možná vás překvapí, že i na našem území se vyskytovali dinosauři. Sem tam se i u nás najde nějaký dinosauří pozůstatek a zkamenělé kosti. Jak poznáte, že jste na nějaký narazili i vy, a jak probíhá zkoumání kostí?
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.