15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Výjimečná pražská železniční trať, která je považována za jednu z nejkrásnějších u nás, oslavila v roce 2022 své 150. narozeniny. Pražský semmering prošel v posledních letech mnoha úpravami a přibyly mu i dvě nové zastávky.
Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.
Od 50. let minulého století začaly být oděvy nabízeny za nízké ceny, proto došlo k výraznému zvýšení poptávky. Nadměrná výroba textilu však znamenala velmi negativní dopad na životní prostředí. Řešením je výroba oděvů udržitelnějším způsobem, což vyžaduje nová řešení v oboru. Jedním z nich je cirkulární oblečení, tedy oděvy vyrobeny z rozložitelných materiálů (např. z kukuřičného škrobu).
Asi nejvýraznějším objektem při pohledu na Ostravu jsou Vítkovické železárny, kterým se přezdívá „ostravské Hradčany". Založeny byly roku 1828 a v roce 1998 byl jejich provoz ukončen. Napřed to vypadalo, že budovy železáren budou chátrat, po rozsáhlé rekonstrukci jsou však znovu využívány. Zpřístupněna byla věž, vzniklo zde multifunkční kulturní centrum, konají se tu festivaly (Colours of Ostrava) a do budoucna je v plánu další rozšíření místních aktivit.
Mezi instituce, které byly v roce 2002 zasaženy velkou povodní, patří i pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna. Velká voda tam tehdy poničila budovu i značnou část knižních fondů. Škody dosáhly 20 milionů korun. Na průběh povodní v Klementinu zavzpomínali zaměstnanci Národní knihovny a prozradili, jak se Klementinum v období deseti let po povodni proměnilo.
Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?
Když pomineme čtyři největší pískovcové oblasti ČR, pátou jsou Maštale ve východních Čechách. V rozlehlých borech je ukryta spleť údolí a roklí, které byly vodou a mrazem vypreparovány z plošiny zbylé po druhohorním moři. Nejznámějším z labyrintů, ve kterých není těžké se ztratit, jsou bezpochyby Toulovcovy maštale.
Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.
12 234
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.