02:43
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost pak spočívá nejen v její jednoduchosti a síle jejího výrazu, ale i ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Odborníci v pořadu Historie.cs představí, jak lze vyložit vývojovou linii člověka, i to, k čemu se tato linie přirovnává v současném vědeckém poznání. Upozorní rovněž na to, že neandertálci nebyli ve skutečnosti našimi přímými předky, ač jsme s nimi sdíleli společného předka.
Pravěcí lidé postupně opouští kamenné nástroje a objevují výhody kovů – bronzu a železa. S příchodem nových materiálů se urychlují běžné činnosti a rozvíjí se obchod.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu – nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
První dívčí tábor se uskutečnil nedaleko Živohoště v roce 1915. České skautky strávily čtrnáct dní pod stanem, samy si vařily, nosily dřevo a zajišťovaly vše potřebné. Od té doby jezdí dívky na tábory ať už čistě dívčí, nebo smíšené s chlapci.
Pojďme se společně podívat na video o tom, jak v lednu roku 1979 měly děti uhelné prázdniny. Evropu zasáhl studený proud z Arktidy a byla zastavena těžba uhlí. Teplem a elektřinou se muselo velmi šetřit. V tu dobu nejprve žáci pár dní mrzli v mnohdy nevytopených školách, později byly vyhlášeny uhelné prázdniny, které trvaly tři týdny. Holky a kluci si tak užívali zimních radovánek, kvůli zameškané výuce ale poté nebyly jarní prázdniny.
Vyšehrad se vypíná na vrcholku skály hned nad Vltavou, kudy dříve vedly obchodní cesty do Prahy, a vážou se k němu mnohé báje a pověsti. Ve videu se dozvíme, jak to bylo ve skutečnosti.
Po roce 1989 došlo k restitucím zemědělské půdy původním majitelům. Jedním z úspěšných příkladů může být příběh hospodářství v obci Kutlíře na Kolínsku, kde se po roce 1991 podařilo potomkům bývalých majitelů vytvořit dodnes fungující zemědělskou společnost.
Po druhé světové válce byla realizována tzv. druhá pozemková reforma, kdy téměř 3 miliony hektarů půdy změnily vlastníka. Zároveň bylo omezeno soukromé vlastnictví půdy na 50 hektarů. Jednalo se především o půdu v pohraničí, kam ovšem nepřicházeli zkušení zemědělci. Přesto byla reforma pro komunisty úspěšná. V roce 1949 pak začalo probíhat scelování půdy do jednotných zemědělských družstev. Výsledkem bylo téměř 90 % veškeré půdy ve vlastnictví státu, rozorané meze a změněná podoba české krajiny.
České stavovské povstání, bitvu na Bílé hoře i popravu 27 představitelů na Staroměstském náměstí máme většinou ve všeobecné paměti. Ale vedle politických dějin jsou stejně důležité i hospodářské aspekty českých raně novověkých dějin. Jaká byla hospodářská situace na prahu třicetileté války? A co to byla tak zvaná kaláda v roce 1623?
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.