06:58
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Ukázka se věnuje současnému archeologickému průzkumu z hlediska majitelů objektů, kde průzkum probíhá nebo by probíhat měl.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Žádné místo v českém a moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala celé jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století nalezl velké pohřebiště a obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o opravdu unikátní místo.
Blaník je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Velkého Blaníku, který měří 638 metrů. Na tento vrchol se vydáme z obce Louňovice pod Blaníkem, cestou se podíváme i na jeho mladšího bratříčka Malý Blaník. A vypravíme se i po bájných stopách blanických rytířů.
Pasáž radí, jak se člověk může stát sběratelem nerostů.
Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Ukázka popisuje archeologický průzkum Pražského hradu v minulosti i dnes. Jaké poklady ukrývá podlaha Hradu, co vše se nalezlo v pohřebištích?
Jan Lucemburský vládl na českém trůnu dlouhých třicet pět let. Jak se za jeho působení dařilo českým zemím a proč se mu říkalo král cizinec, ale také král slepý?
Eliška Přemyslovna se rozhodla provdat za Jana Lucemburského, syna tehdejšího císaře Svaté říše římské z politických důvodů. Byla sice o hlavu vyšší a o čtyři roky starší, přesto bylo manželství alespoň zpočátku spokojené. Korunovace proběhla v požárem poničené Praze a Jan uznával Eliščin podíl na moci a nazývá ji svým důvěrným rádcem. Rozdílné názory na státní záležitosti po císařově smrti a šlechtická opozice podporovaná její nevlastní matkou Eliškou Rejčkou nakonec ale vedly až v její otevřenou válku proti manželovi. Krátce poté, co Eliška porodí Janovi druhého syna, ji Jan de facto sesadí a na domácí poměry rezignuje ve prospěch Jindřicha z Lipé.
Ve třicátých letech 13. století založila Anežka spolu s bratrem a králem Václavem I. na Starém Městě pražském špitál, který se později rozšířil podle augustiniánské řehole na řád. S jejím jménem je tak spjat nejen Anežský klášter, ale i Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.
13 378
749
4 561
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.