06:58
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
Ukázka popisuje, co to je archeologie a čím se tento vědecký obor zabývá.
Popis zpracování archeologických nálezů vyrobených z keramiky. Pořad popisuje procesy jejich restaurování i konzervace pomocí moderních metod.
Počátky české archeologie jsou spjaty s učitelem Karlem Jaroslavem Maškou, který objevil dětskou čelist neandertálce v jeskyni Šipka a později pracoval na vykopávkách u Přerova a v Moravském krasu. Podívejte se na krátký medailon o něm a o sbírkách jeho archeologických nálezů.
Pasáž vysvětluje, proč je možná jednodušší letět na Mars, než se provrtat do středu Země. Zazní i otázka, co se nachází ve středu Země.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Jeskyně Balcarka se nachází poblíž Ostrova u Macochy v Moravském krasu. Je zcela unikátní tím, že zde byly nalezeny ohniště a různé nástroje ze starší doby kamenné, jeskyni totiž obývali před cca 14 tisíci lety lovci sobů. Objevena byla teprve před sto lety víceméně náhodou. Dnes si tuto nádherně zdobenou jeskyni můžete prohlédnout i vy.
Dnes nás před zásahem bleskem v budovách ochrání moderní hromosvody. Co však dělat, když nás zastihne bouřka někde venku? Co naopak nedělat? Kde je největší pravděpodobnost zásahu bleskem? A co se v takovém případě stane s naším tělem? To se dozvíme v následujícím videu. Dotkneme se i fenoménu známého jako kulový blesk.
V dobách počátků českého státu byl pro Přemyslovce důležitý vztah k sousedům, zejména na západní hranici. Když byl králem východofranské říše zvolen Jindřich I. Ptáčník, mocenské centrum se z Bavorska posunulo do Saska. Jak na to reagoval kníže Václav?
Pořad popisuje situaci v Čechách po návratu Karla IV. z Francie, kdy většina královských statků byla zastavena šlechtě a Karel IV. je musel postupně vykoupit. Jako ukázka slouží osud dříve hradu, dnes zámku Zbiroh.
Karel IV. byl pronásledován ztrátou manželek. Jeho třetí manželkou se stala Anna Svídnická. Karel IV. ve svém státnickém uvažování a v péči o země Koruny české, svou politikou a také svými sňatky vždy sledoval imperiální prospěch a postupné připojování nově získaných území. Navazoval na činy svého otce a v případě říšské politiky se snažil své úspěchy maximalizovat. K tomu měla sloužit i korunovační cesta do Říma.
V době své vlády musel Jiří z Poděbrad čelit stále silnějšímu tlaku ze strany papeže, který neuznával Basilejská kompaktáta. Na svoji podporu zamýšlel vytvořit organizaci evropských panovníků, která by vzájemné spory řešila mírovou cestou. Projekt byl ovšem bez účasti císaře a papeže odsouzen k neúspěchu.
13 241
745
4 537
1 243
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.