08:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Znáte základní fakta o Itálii? Animovaný zeměpis pro děti o státech Evropské unie vám je zábavně a v krátkosti představí. Itálie vypadá na mapě jako vysoká bota obklopená mořem. Italové se v létě koupou a v zimě lyžují ve vysokých horách. Jestli máte rádi pizzu a těstoviny, bude se vám tu líbit. V Itálii je hodně kostelů a bazilik a spousty dalších zajímavých staveb. Benátky jsou slavné turistické lákadlo, město celé postavené na vodě, kde místo aut jezdí gondoly.
Přestože břehy Menorky nedosahují délky ani 200 km, je na nich asi sto pláží. Nejkrásnější jsou ty odlehlé, které nebyly pozměněny činností člověka. Menorca se totiž v roce 1993 stala biosférickou rezervací UNESCO a ostrov pro ochranu místní přírody reguluje přísun turistů. V ukázce si prohlédneme nejvyužívanější pláž Son Bou, několik odlehlých pláží i koňskou stezku Camí de Cavalls.
Makedonie byla kolébkou antické civilizace, jako první v Evropě se tu objevili křesťané a působili tu světci Cyril a Metoděj před tím, než přišli na misi do Čech. Pořad je o zemi, která do značné míry určovala dějiny dnešní Evropy. Mnohá místa, která bohaté dějiny připomínají, leží v údolí řeky Vardar.
Podkarpatská Rus byla v předválečné době jedním z center židovské kultury v Evropě. Početnou komunitu Židů byste našli snad v každé vesnici. Tragickou čáru udělala až druhá světová válka. Pod Karpaty však dodnes zůstalo velké množství synagog, hřbitovů a dalších památek. Pojďte se s námi na některé z nich podívat.
Jak se Česko adaptuje na změnu klimatu? Jedná se o širokou škálu opatření napříč sektory, od šlechtění suchovzdorných odrůd až po technologie zadržování vody v krajině nebo kvalitní integrovaný záchranný systém. Adaptační opatření jsou celospolečenský úkol, který by se měl řešit koordinací různých aktérů, jako je stát, obce, veřejnost, podnikatelé, majitelé pozemků či veřejné instituce.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
O půdu se u nás stará jen malé procento pracujících lidí, ale produkty práce na půdě potřebují všichni. Pasáž sleduje také proměny půdy a hospodaření na ní v průběhu dějin.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.