08:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Jen na málokterém místě můžeme sledovat dějiny Španělska od starověku až do 17. století jako v Toledu. Při pohledu na město si připomeneme jeho historii včetně toho, jak se zde dokázala tolerovat tři náboženství – křesťanství, judaismus a islám. Toledo nechybí na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Na olympiádě v Tokiu 2021 vzbudil její příběh rozruch. Běloruská atletka Kristina Cimanouská požádala o ochranu policii, když ji režim běloruského vládce Lukašenka poslal náhle domů. Pro pořad Reportéři ČT natočila v roce 2021 rozhovor ve Varšavě, která jí poskytla před diktátorem útočiště. Mezitím běloruský režim nadále utahuje šrouby. Co se vlastně sprinterce přihodilo?
Reportáž z pořadu Věda 24 (2025) popisuje dramatický sesuv ledovce Birch ve Švýcarských Alpách v květnu 2025. Kvůli změně klimatu budou takové události v Alpách bohužel mnohem častější. Následně je připomenuta katastrofa s kolapsem ledovce v Peru v roce 1970, kterou způsobilo zemětřesení.
O Litvě mnozí mluví jako o zemi písní a tanců. Koná se zde mnoho kulturních festivalů, kde Litevci pyšně prezentují své tradice ať už pomocí lidových písní, nebo krojů. Místní mají vždy důvod k oslavě. A jednou za dva roky se sjíždějí z celého světa, aby si mohli společně zanotovat na velkém svátku národních písní a tanců. A o čem nejčastěji zpívají?
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Nadlimitním znečištěním je zasaženo 85 % sledovaných zdrojů podzemní vody. Ve studních škodí mikroorganismy, které tam nepatří, ale především chemické látky, které se do nich dostaly kvůli desetiletím nešetrného chování člověka k přírodě a intenzivního využívání krajiny.
Na červenec v roce 1997 nikdy nezapomenou lidé z Otrokovic na Zlínsku. Město v ten čas postihly ničivé povodně. Velká voda zalila v Otrokovicích průmyslové objekty i obydlí. Otrokovice patřily k obcím, které tato živelní pohroma zasáhla v České republice nejvíce a navždy změnila jejich vzhled.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.
14 055
797
4 776
1 361
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.