08:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Ukrajina byla na počátku ruské agrese druhou největší zemí Evropy. Rozhovor se zpravodajem Davidem Borkem z ledna 2023 analyzuje strategické dopady možné územní redukce – od ztráty přístavů a klíčových dopravních tepen až po bezpečnost zbývajících regionů a ekonomickou udržitelnost země. Zároveň se ptá, zda jsou obyvatelé ochotni v takových podmínkách v Ukrajině zůstat, pracovat a podílet se na její poválečné obnově.
Souostroví tvořené desítkami ostrovů stovky kilometrů za severním polárním kruhem. To jsou Lofoty. Drsná norská příroda v té nejkrásnější podobě. Navštívíme zemi fjordů, vikingské historie, v létě slunce i o půlnoci a v zimě totální tmy.
Jaké jsou důsledky gruzínsko-abchazského konfliktu a jaká je budoucnost soužití Gruzínců a Abcházců?
V reportáži z pořadu Objektiv (2013) se vydáme na Podkarpatskou Rus, která byla před druhou světovou válkou jedním z významných center židovské kultury v Evropě. Početné židovské komunity tehdy existovaly téměř v každé vesnici, než jejich historii tragicky přerušila válka. Dozvíme se o životě a historii Židů v této oblasti a navštívíme některé z mnoha synagog, hřbitovů a dalších památek, jež připomínají tuto bohatou minulost.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Ledovcové potoky (tedy potoky vytékající přímo z tajících ledovců) stále ještě nejsou z vědeckého hlediska dostatečně prozkoumány. Vzhledem ke klimatické změně jim navíc v horizontu několika desítek let hrozí úplné zmizení. Vědci proto podrobili 152 ledovcových potoků detailní studii, s jejímiž výsledky vás seznámí reportáž z pořadu Věda 24 (únor 2025).
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.