08:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Jaká byla morálka Ukrajinců v lednu 2023? Je Ukrajina jazykově a národnostně rozdělená? Tyto a mnohé další dotazy se snaží v pořadu Intrerview ČT24 (2023) zodpovědět dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Borek, který byl opakovaně v místech bojů.
Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje aktuálnímu tématu poklesu porodnosti. O příčinách tohoto poklesu hovoří demograf Tomáš Kučera z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Sauna, očista těla i ducha, je od pradávna součástí samotné identity finského národa. Dnes má mnoho Finů vlastní saunu doma. Na vzestupu jsou však znovu i sauny veřejné. Jsou totiž místem, kde se Finové potkávají a koloběh saunování berou velmi vážně.
Osídlení v oblasti arménského města Sisian je nesmírně staré. Dokladem toho je nejstarší megalitická observatoř na světě pocházející již z 5. tisíciletí před naším letopočtem. V hornaté oblasti okolo Sisianu je také mnoho klášterů, které svědčí o vyspělé arménské středověké kultuře.
Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Karpatské louky jsou pravým rájem pozemních orchidejí. Pro rozmnožování potřebují pravidelně sečené louky. Právě proto jsou místní orchideje závislé na péči člověka. Jde o kulturní krajinu, kterou jsme zdědili po předcích a kterou by bez pomoci člověka nebylo možné do budoucna udržet. V rámci naší země jde o unikátní biotop, kde se i dnes stále objevují nové rostlinné druhy. Pro jeho zachování můžete něco udělat i vy.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Světové ledovce kvůli klimatickým změnám v současné době ztrácí každoročně neuvěřitelných 370 miliard tun ledu. V důsledku toho se neustále zvyšuje hladina moří, což ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. V pořadu Věda24 (2025) současnou alarmující situaci objasní geograf Chris Stokes a hydrolog Bohumír Jánský.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.