15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován 6. května 2023. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Jak slavnostní událost vypadala? Podívejte se.
Dnešní optikou a často velmi zjednodušeně se konec první světové války jeví jako jasný a po vstupu USA jako předpokládaný. Přitom tomu vůbec tak nebylo. Víte, že třeba Spojené státy americké nevyhlásily válku Rakousko-Uhersku? Že poválečné uspořádání a představy Tomáše G. Masaryka byly hodně závislé na náhodě? Že vojenské strategie USA z konce války neodpovídaly zkušenostem evropských válčících států? Podívejte se na část diskuse o konci války a jeho souvislostech.
Korejská válka probíhající v letech 1950-1953 patří k hlavním konfliktům studené války. Jak ale vypadala situace v Koreji před válkou a jak probíhal začátek konfliktu? Jeho kořeny můžeme vystopovat už ve 2. světové válce a vedou do Sovětského svazu. Jak to? O tom se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Údolí řeky Mosely v Lucembursku je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Pěstuje se zde 9 různých odrůd, mezi nimiž nechybí rýnský ryzlink, rulandské modré nebo chardonnay. V údolí Mosely se rozkládá kanton Remich, ve kterém leží například lázeňské město Mondorf-les-Bains a obec Schengen, ve které byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda.
Po letních olympijských hrách před 14 lety je před námi druhá olympiáda v Číně. Bude jen oslavou sportu? V reportáži pořadu 168 hodin se dozvíme, jaké kontroverze olympijské hry vzbuzují.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ruské obyvatele?
Největší jihokorejský ostrov Čedžu je vulkanického původu. Nalezneme zde unikátní tufové hory a krátery, díky kterým byl ostrov zařazen mezi nových 7 divů přírody. Mimo přírodu je ostrov zajímavý i tradicemi. Jednou z místních zvyklostí je čajový obřad, který pomáhá nalézt vnitřní klid a harmonii. Po obřadu uvidíme také pěstování jeho hlavní přísady. Čaj však není jedinou plodinou, jež se na ostrově pěstuje - za zmínku stojí i pěstování mandarinek, pro které na ostrově panují ideální podmínky.
Cesta za kulturou, přírodou a nejzajímavějšími místy hornatého Skotska.
Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
V reportáži Miroslava Čapka se vydáme do spletitých uliček Stockholmu, hlavního města Švédska. Na ostrově Djurgården, kde se nachází velká část stockholmských muzeí, se blíže podíváme do muzea slavné lodi Vasa. A autor se během tradičních oslav slunovratu pokusí poodhalit, zda je mýtus o uzavřené švédské povaze pravdivý.
Historické centrum litevského Vilniusu patří na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO pro své dochované gotické památky a také pro jedinečné barokní stavby. Možná proto mnohým turistům toto město připomíná Prahu. Vydejte se s námi na exkurzi po městě s dlouhou historií i dynamickou současností.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.