15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Helsinky leží na více než třech stovkách ostrovů, které spojují mosty, a pokud ne, tak se z jednoho na druhý dostanete jednoduše loďkou. Na prohlídku finského hlavního města se vydáme s Miroslavem Karasem, se kterým uvidíme třeba nejstarší helsinský trh, kde jsou k dostání především čerstvé ryby, káva a zmrzlina, navštívíme katedrálu Tuomiokirkko nebo námořní obrannou pevnost Suomenlinna.
Návštěva hlavního města Irska, Dublinu. Pořad ukazuje ta nejznámější místa oblíbená turisty, přibližuje atmosféru města a připomíná jeho historii.
V Lichtenštejnsku žije necelých 40 tisíc obyvatel a na rychlou návštěvu celého státu stačí pár hodin. To ale neznamená, že tam není co k vidění. Je to krajina velkých hor i malebných údolí. Navíc je to jedna z mála zemí na světě, která má nulový státní dluh, a zároveň patří k těm nejbohatším. Země prosperuje hlavně díky průmyslu, finančnictví a stabilnímu politickému systému.
Stručný medailonek o Irské republice. Představuje její přírodu, historii a kulturu. Seznamuje také s jejími nejslavnějšími představiteli.
KLDR, stát, o kterém každý ví, málokdo ho však navštíví. Návštěvy novinářů se smějí uskutečnit jen se souhlasem státu a pod přísnou kontrolou. V hlavním městě si prohlédneme nejvýznamnější památky, nové vědecko-technické centrum i metro, jehož spoje jsou často nespolehlivé vzhledem k výpadkům elektřiny. Ve městě jsou všudypřítomné portréty vůdců a ve výlohách nechybí protiamerické plakáty s tematikou jaderných zbraní.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i slovácký verbuňk, mužský lidový improvizovaný tanec, který je zapsán také na seznamu UNESCO. Jaký je jeho původ a v čem spočívá jeho výjimečnost?
Sovětský svaz se rozpadl, pro Gruzii a Abcházii to však znamená řetězec krvavých konfliktů. Jaké jsou důvody a dopady gruzínsko-abchazského konfliktu?
Reportáž českých novinářek o atmosféře v iráckém Kurdistánu, kde se v roce 2017 uskutečnilo referendum o vyhlášení nezávislosti.
Československo patřilo k prvním státům, které uznaly existenci státu Izrael v roce 1948. Diplomatické styky byly ovšem zcela přerušeny v roce 1967 v důsledku tzv. šestidenní války. Až nová zahraniční politika naší země po roce 1989 vedla k jejich znovuobnovení. Co se stalo a proč? Otázku a její kontext vysvětlují odborníci a odbornice v pořadu Historie.cs.
Marshallův plán vyhlásil v létě roku 1947 americký ministr zahraničí George Marshall. Československo po prvotním zájmu od jeho přijetí upustilo. Důvodem byl nátlak sovětské strany, která se obávala sílícího vlivu Spojených států v Evropě. Marshallův plán zásadně přispěl k poválečné hospodářské obnově především západoevropských zemí.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.
Dobové zpravodajství informuje o smrti J. V. Stalina dne 5. března 1953. Vedle vlastní informace o smrti sovětského vůdce je pasáž zajímavá i z hlediska zpracování, které odpovídá propagandě padesátých let.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.