15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Největší evropský přístav Rotterdam byl za II. světové války vybombardován a díky následné rekonstrukci se zde unikátně snoubí staré a moderní styly. Rotterdamská architektura je výjimečná a představuje jeden z důvodů, proč navštívit Nizozemsko.
Jaká byla morálka Ukrajinců v lednu 2023? Blíží se začátkem roku 2023 konec války na Ukrajině nebo je příměří v nedohlednu? Jak je Ukrajina jazykově a národnostně rozdělená? Tyto a mnohé další dotazy se snaží zodpovědět dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Borek, který byl opakovaně v místech bojů.
Proč se v některých balkánských státech stále spoléhají na uhlí? Jaké problémy tento fakt způsobuje těmto státům a lidem v nich žijícím? Reportáž ze dne 23. ledna 2025 vám tyto i další otázky zodpoví.
Nedaleko gruzínského hlavního města Tbilisi uprostřed hor se nachází duchovní centrum země Mccheta. Jedná se o velmi staré město, které je od roku 1996 zapsáno na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější starobylou památkou Mcchety je tisíc let stará opevněná katedrála.
Architekt a herec David Vávra nás v originální street movie proveze svým malotraktorem údolím Jizery. Náš průvodce skládá verše na počest severočeským Semilům, Železnému Brodu a Turnovu. Objevíme originální díla architektury světového střihu i stavební poklesky, které jsou svědky vkusu a potřeb časů minulých.
V roce 2022 v Kosovu několikrát eskalovalo napětí mezi kosovskými Srby a většinovými kosovskými Albánci. Na konci roku se situace vyhrotila patrně nejvíce od chvíle, kdy Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost. Srbský prezident Aleksandar Vučić dokonce uvedl srbskou armádu do „stavu nejvyšší pohotovosti“. Kosovská vláda viní z vyhrocení vztahů Srby. Ti to však odmítají a naopak viní Kosovo, že utlačuje srbskou menšinu v Kosovu. Srbsko sice nadále kosovskou nezávislost neuznává, přesto je dohoda z konce roku 2022 vnímána jako jisté uklidnění doutnajícího konfliktu na neklidném Balkáně.
Válka na Ukrajině trvá od února roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na její území. Jaký byl dosavadní vývoj bojů na ukrajinském území v srpnu, tedy cca po půl roce?
Štáb britské BBC se v roce 2022 vydal do ulic haitského hlavního města Port-au-Prince, kde odhalil, že brutální gangy již ovládají větší část města a jeho okolí. V reportáži se podíváme na to, jak gangy ovlivňují každodenní život obyvatel, jaké jsou příčiny jejich vzestupu a jaké dopady má jejich činnost na bezpečnostní a humanitární situaci v zemi.
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.