52:26
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Bývalý redaktor Československé televize Pavel Dumbrovský vzpomínal na kompromisy, které musel ve své profesi udělat směrem k socialistické diktatuře. Dokumentární projekt Redaktoři (2025) tematizuje i stinné stránky fungování médií. Otevřete se žáky a žákyněmi téma morálních dilemat zaměstnanců médií pracujících v podmínkách vlády jedné strany.
Jak vnímali občané v éře socialismu to, co slyšeli a viděli ve veřejných sdělovacích prostředcích? V podstatě nikdo nevěřil tomu, co četl nebo viděl, ale přesto ho to, co viděl a četl, ovlivňovalo. Mír přichází z Východu, ze Západu smrt. Nikdo stoprocentně nevěřil článkům o splněné pětiletce a sovětské budoucnosti, kdy vše bude zdarma, ale stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Totalitní režimy, a tedy i ten československý, zneužívaly psychiatrii často k perzekuci svých oponentů. Nesouhlas s režimem byl často interpretován jako výraz duševní poruchy. Dalším zneužitím bylo využití psychiatrů a důvěry jejich pacientů k navázání tajné spolupráce např. se Státní bezpečností. Jedním z příkladů je i případ MUDr. Miroslava Plzáka, kterému se však po listopadu 1989 nedostalo žádného společenského odsudku.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Píše se rok 1949 a do Československa přijíždějí řečtí emigranti. Film vypráví o řeckém migrantovi Archimedovi z konce 40. let minulého století, který přijel do Československa, aby uprchl před občanskou válkou v Řecku a našel zde svůj nový domov. Děj je vyprávěn očima dnes již dospělého chlapce Arise, synovce Archimeda, který za války osiřel a vzpomíná, jak se útěkem z Řecka do tehdejšího Československa jeho strýci změnil život. Archimeda ztvárnil Ondřej Vetchý, souseda Nováka Miroslav Donutil.
Co bylo spouštěčem toho, že spojenci v roce 1942 prohlásili Mnichovskou dohodu za neplatnou? A proč se k tomu Britové stavěli zpočátku odmítavě?
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
V ukázce z dokumentárního filmu, který sleduje stopy několika Němců z Českého Krumlova, uslyšíte komentář MUDr. Milana Nováka o průběhu akce nazvané T4 na likvidaci duševně nemocných a tělesně postižených. Likvidace, která probíhala ze začátku zplynováním v rámci vybudovaných krematorií v psychiatrických léčebnách, se setkala s odporem části německé veřejnosti. Uslyšíte také vzpomínku pamětníka selekce duševně nemocných děti v dětském domově v Opavě. Na fotografiích nejsou skuteční aktéři, ale herci.
13 861
776
4 731
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.