52:26
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
V září 1947 dostali tři ministři československé vlády, Jan Masaryk, Prokop Drtina a Petr Zenkl, poštou balíčky s výbušninou. I když nikoho z nich nezranila, výsledkem byla velká aféra, zvláště když vyšetřování směřovalo k postavám spjatým s komunistickou stranou. Proč se jí říká Krčmaňská? Podívejte se na debatu historiků, při níž se na pozadí odráží politická i ekonomická situace v poválečných letech v Československu, která vyústila v únorové události roku 1848.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Československo patřilo k prvním státům, které uznaly existenci státu Izrael v roce 1948. Diplomatické styky byly ovšem zcela přerušeny v roce 1967 v důsledku tzv. šestidenní války. Až nová zahraniční politika naší země po roce 1989 vedla k jejich znovuobnovení. Co se stalo a proč? Otázku a její kontext vysvětlují odborníci a odbornice v pořadu Historie.cs.
S koncem druhé světové války byla kromě odsunu německého obyvatelstva velmi aktuální otázka možného odsunu Maďarů z Československa. S tím však vítězní spojenci nesouhlasili. Československá vláda nakonec uskutečnila výměnu asi 70 tisíc slovenských Maďarů za přibližně stejný počet Slováků žijících v Maďarsku. Zbylých půl milionu Maďarů se mělo následně tzv. reslovakizovat.
„Good King Wenceslas looked out on the Feast of Stephen“. Slova této koledy zná ve Velké Británii snad každý. Objevila se mimo jiné např. i v populárním snímku Láska nebeská, v 60. letech ji přezpívali Beatles. Mnohé z nás jistě hned při prvních slovech této koledy napadne, že zmíněný král Václav by mohl být patron naší země, tedy kníže Václav. Ve videu se dozvíme více o tom, že tato souvislost není náhodná.
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.