01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
V roce 1918 začala existovat samostatná Československá republika, náš první moderní stát. Cestu za jejím vznikem zahájil Tomáš Garrigue Masaryk 6. července 1915, když se na 500. výročí upálení Jana Husa přihlásil k jeho odkazu. Blížící se milénium smrti svatého Václava přineslo první republice otázku, jak se s oběma tradicemi, husovskou i svatováclavskou, vypořádat. A ke které z nich se nový stát má hlásit?
Za první republiky měla svatováclavská tradice mimo jiné spojovat Čechy a Němce. Koncem třicátých let se ke svatému Václavovi obracejí i levicoví básníci. Složitější podobu a projevy pak měla tradice za německé okupace. Vrcholem se stalo vytvoření protektorátního vyznamenání a zneužití svatováclavské symboliky nacisty.
Konec války přinesl snahu o navrácení úcty svatému Václavu a opět ho umístit tam, kam patří. Vše ale změnil únorový puč. Následující doba opět posouvala význam svatováclavské tradice podle potřeb tehdejších mocných.
Po atentátu na Reinharda Heydricha se sedm parašutistů uchýlilo do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Jejich úkryt byla prozrazen a jednotky SS a pražského gestapa kostel obklíčily. Úkryt zde výsadkáři našli díky pravoslavným duchovním – Vladimírovi Petřekovi a Václavovi Čiklovi. Ti byli zapojeni do odboje již od začátku okupace. Zachránili například život mnoha Židům, kterým vydávali křestní listy.
13 623
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.