02:20
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Prvorepublikový venkovský četník pan Vachmajstr v televizním zpracování Čapkova Zločinu na poště z Povídek z jedné kapsy vyšetřuje okolnosti zbytečné sebevraždy oblíbené úřednice Helenky ve snaze očistit její jméno a potrestat viníka.
Slavná opera Bedřicha Smetany Libuše je hraná snad při každé velké slavnostní příležitosti. Známou klasiku otevírající dvakrát Národní divadlo zinscenoval v nové podobě operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.
O osobnosti a tvorbě undergroundového filozofa a spisovatele Egona Bondyho diskutuje literární editor, kritik a historik Vladimír Karfík s literárním kritikem a editorem Michalem Jarešem. Zvláštní pozornost je věnována Bondyho poezii. Pořad je simultánně tlumočen do znakové řeči.
Dlouholetý předseda českého PEN klubu, spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut Jiří Stránský byl roku 2012 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Próza za novelu Tóny. Ta realisticky i sebeironicky popisuje dramatické změny 20. století.
Fotografka Staša Fleischmannová debutovala vzpomínkovým dílem "Vrstvami", které je nejen textovým svědectvím skoro celého století. V knize se nacházejí její fotografie a několik historických dokumentů, které zprostředkovávají čtenáři bližší pohled na popisovanou dobu. O životě autorky a jejím díle hovoří editor Tomáš Vrba a některá svědectví přináší rozhovor se samotnou Stašou Fleischmannovou.
Zazní Seifertova Píseň o lásce v provedení hudební skupiny Hm... v pořadu Písně českých básníků.
Jiří Gruša byl český spisovatel, literární kritik, ale také politik a diplomat (v 90. letech 20. století působil jako ministr školství). Z jeho literární činnosti dodnes vyčnívá román Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele, na kterém pracoval v 70. letech. Právě o tomto experimentálním románu se dozvíme více ve videu, zejména prostřednictvím výkladu spisovatelky a bohemistky Sylvie Richterové.
Max Ščur je současný básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Bělorusku, ale od roku 1998 žije v ČR a v češtině rovněž publikuje. Do běloruštiny však přeložil několik děl světové literatury, z české pak např. dílo Egona Bondyho. Ve videu předčítá báseň ZáZrak ze své druhé sbírky Arytmie.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
12 813
722
4 384
1 217
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.