09:12
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Kam dovedl svou skupinu praotec Čech? Podle čeho se rozhodl, že se zde usadí? A co udělal jeho bratr Lech? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
O tulákovi Františkovi Královi, který málem přišel ke jmění, a také o tom, proč vrány křičí ,,Krá-l". Jakou roli hrál v pohádce tajemný kufr a bílá vrána? Dozvíte se z vyprávění bratří Josefa a Karla Čapkových!
Video představuje pohled na Prahu a zejména Malou Stranu očima místňáka Jana Nerudy. Město, které autor miloval, a hlavně Malá Strana, se nám tu rozprostírá jako na dlani.
Jiří Kolář byl vyučený tesař. Preciznost, kterou uplatňoval ve svém řemesle, se podle literárního historika Vladimíra Karfíka projevuje i v Kolářových dílech, a to jednak ve vztahu ke slovu, jednak ke koláži. Historik umění Jiří Šetlík je toho názoru, že Kolářovo výtvarnictví a básnictví jsou nedílně spojené umělecké oblasti. Dále připomíná, že dílo tohoto slavného českého básníka má pozitivní ohlas nejen v Evropě, ale i v Americe.
Nedaleko Náchoda se nachází Staré bělidlo či zámek Ratibořice, kulisy jedné z našich nejznámějších próz 19. století, totiž Babičky Boženy Němcové. Po stopách tohoto slavného díla se vydává herec Josef Polášek, který ozřejmí nejen vztah Němcové ke zdejšímu prostředí, ale i osud skutečné bláznivé Viktorky.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje podobu divadla po listopadu 1989. V popředí činohry byli režiséři Ivan Rajmont a Miroslav Krobot a na scéně se objevili herci, kteří v minulém režimu nemohli hrát, a inscenace jak z českého repertoáru, tak ze světového.
Tvůrce fantaskních příběhů, překladatel z němčiny, básník a esejista Michal Ajvaz získal roku 2012 za dílo Lucemburská zahrada ocenění Magnesia Litera za nejlepší knihu roku.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky zkusit porovnat sebe, své zkušenosti a zážitky s postavami z knížky. Co s nimi máme společného, čím se lišíme? Chtěli, nebo naopak nechtěli bychom zažít to, co Julie anebo Jonáš v knížce Můj brácha Tornádo?
Video představuje Emanuela Fryntu jako zakladatele české nonsensové poezie šedesátých let 20. století. Sbírka Písničky bez muziky kvůli autorově kádrovému posudku i poezii nonsensu mohla vyjít až třináct let po autorově smrti. Zazní také ukázka Fryntova básnického textu.
13 822
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.