09:12
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Z náměstí přijde Poutník do Manželské ulice. Průvodci mu chtějí ukázat rozkošný stav manželský. Přichází k velkým váhám u brány zasnoubení. Tam se váží muži se ženami, a když se k sobě hodí, jsou vpuštěni do manželského stavu. Jdou dál ke kováři, který k sobě manžele řetězy přikovává. Manželství je prý nejpevnější z lidských svazků. Poutník chce odejít, ale Mámení ho mámí, aby si také vybral ženu za manželku. On utíká pryč, ale najednou se něco stane. Vstoupí nakonec i Poutník do stavu manželského?
Kam dovedl svou skupinu praotec Čech? Podle čeho se rozhodl, že se zde usadí? A co udělal jeho bratr Lech? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o Marušce, kterou v zimě vyžene zlá macecha a nevlastní sestra ven pro jahody, borůvky a jablíčka. Laskavé Marušce však s úkoly pomůže dvanáct kouzelných bratrů měsíčků.
O tulákovi Františkovi Královi, který málem přišel ke jmění, a také o tom, proč vrány křičí ,,Krá-l". Jakou roli hrál v pohádce tajemný kufr a bílá vrána? Dozvíte se z vyprávění bratří Josefa a Karla Čapkových!
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje moravského básníka a amatérského přírodovědce Miroslava Fišmeistera. Básník předčítá v ukázce vlastní verše a vypráví o svých zálibách.
Nejmilejší dětská knížka nás může ovlivnit na celý život. Ilustrátorka Renáta Fučíková nám představí tři knihy: Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky, Kouzelnou baterku od Olgy Černé a Opera nás baví od autorské dvojice Anna Novotná – Jiřina Marková.
Mezi cimrmanology nastoupil Petr Brukner v roce 1967. Režisér Jaroslav Papoušek ho označil za největšího českého žijícího naivního herce. Vysoko položený hlas a subtilnější vzezření spolu s nesmělým projevem ho také předurčilo k častým představitelům ženských postav v cimrmanových hrách, asi nejznámější je vousatá Zlatovláska, Brukner si oblíbil sufražetku Jenny ze hry Švestka.
Česká spisovatelka a scenáristka Petra Soukupová byla v roce 2010 nominována na cenu Magnesia Litera za povídkový triptych o rodinných vztazích Zmizet. O sourozenectví jakožto boji o rodičovskou přízeň, samotě, které všichni čelíme, i o tom, že traumata z dětství jsou stejně těžká jako ta z dospělosti, vypráví autorka.
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Cyklus čtených pohádek Karla Jaromíra Erbena nám představuje zajímavou formou klasické pohádky. Pohádku Jabloňová panna čte herec Josef Somr. Četbu na několika místech doplňují herecká ztvárnění.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Český básník, prozaik, nakladatel a organizátor kulturního dění Martin Reiner se po letech vrátil k próze románem o Ivanu Blatném Lucka, Maceška a já. Roku 2010 byl za tuto knihu nominován na ocenění Magnesia Litera za prózu.
10 927
558
3 199
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.