01:36
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Současná česká básnířka, prozaička a klasická filoložka Sylva Fischerová v nominaci na cenu Magnesia Litera roku 2012 v kategorii próza za Pasáž, soubor sedmi povídek se závažným filozofickým poselstvím.
Výjimečný spisovatel, milovník umění, filozofie, literatury i složitá osobnost, to byl Bohumil Hrabal. Jeho život byl výrazně spojen s několika místy: Brnem, Nymburkem, Kerskem, Kladnem a Prahou. Nejen o Hrabalově vztahu ke konkrétním místům, která se otiskla také do jeho díla, hovoří spisovatelovi přátelé.
Milena Jesenská patřila mezi velké lásky Franze Kafky. Jejich vztah byl turbulentní a v mnohém osudový. Jesenská se seznámila s Kafkou prostřednictvím okruhu přátel svého manžela Ernesta Pollaka.
Scénka plná příkladů aliterací, rozhovor s lingvistkou o významu pojmu aliterace, příklady z historie světové i české literatury, kde se aliterace využila, a příklady, kde a proč se aliterace používá v současnosti.
Literární kritik Radim Kopáč hodnotí román Milana Kundery Nevědění, resp. jeho vydání ve formě audioknihy. Přináší zajímavé postřehy o souvislostech Kunderovy tvorby a audioknihy.
Poslechněte si známou pohádkovou báseň Jiřího Žáčka. Vypráví o odvážném vajíčku, které nechtělo nečinně sedět doma a vydalo se do světa za dobrodružstvím.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na to, jaká literatura se četla a vydávala v 40. a 50. letech 20. století. Toto období našich dějin se neslo v duchu tvrdé cenzury a vydat knihu nebylo vůbec lehké.
V Ptačí pohádce se dozvíme, jak se ptáci naučili létat. Jakou roli v tom hrálo andělí vejce? A proč se slepice létat nenaučily? Dozvíte se z vyprávění bratrů Josefa a Karla Čapkových!
Když do vesničky dorazí šotek Hlupka, to se začnou dít věci. Dospělí i děti zapomínají všechno, co dosud hravě věděli, a nikdo si neví s ničím rady. Naštěstí šotek nestihne svou hloupostí nakazit úplně všechny, a tak je to na odvážných dětech, které s pomocí moudré babičky se šotkem zatočí.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.