09:10
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Brusel je hlavní město Belgie, ale také sídlo NATO a mnohých institucí Evropské unie. Mezi symboly Bruselu ovšem patří i Atomium, stavba postavená u příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58, a soška zobrazující malého chlapce čurajícího do fontány. O těchto dvou symbolech vypráví spolupracovník Objektivu Ivan Bareš.
Na cestu rozsáhlým územím Uralu se vydáme z jeho hlavního města Jekatěrinburgu. Je čtvrtou největší metropolí země a žije zde přes milion obyvatel. Mezi známé osobnosti, které toto město dalo světu, patřil maršál Žukov a z místního parlamentu to v politice nejvýše dotáhl Boris Jelcin. Smrt zde naopak nalezl poslední ruský car Nikolaj II. s rodinou. Z Jekatěrinburgu se vydáme i na další zajímavá místa na pomezí Evropy a Asie, například do historického hornického města Zavod, do Kungurské ledové jeskyně a do duchovního centra Verchaturje s monumentálním klášterem.
Ukrajina byla na počátku ruské agrese svou rozlohou druhou největší zemí Evropy, hned po Rusku. Právě i díky své rozlehlosti jsou jednotlivé regiony značně odlišné – na západě proevropský Lvov, na východě separatistické republiky tzv. Donbasu. Patrně klíčovým regionem, o který se bojuje, jsou města na jihovýchodě země – Melitopol, Berďansk a Mariupol. Právě jejich kontrola může být pro další budoucnost Ukrajiny klíčová.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
Na celé planetě se neustále zvyšují naměřené teploty vzduchu, což má vliv i na počasí v Česku. Proč tomu tak je a jaké to má důsledky, vysvětlí meteorolog Jan Šrámek z Českého hydrometeorologického ústavu. Také si připomeneme teplotní rekordy v rámci Evropy i zbytku světa.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Představení extrémních hodnot meteorologických prvků zaznamenaných na meteorologické stanici Milešovka. Unikátem je i to, že návštěvníci i pozorovatelé musí nahoru vystoupat pěšky. Nevede sem totiž silnice. A jaké nejvyšší a nejnižší hodnoty zde kdy naměřili?
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.