portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

ČR a NATO

Česká republika vstoupila do NATO v březnu roku 1999. Vstup do NATO ale nebyl v polistopadových letech veřejností vnímán ani zdaleka jednoznačně. Podobné to bylo na politické scéně, např. i český prezident Václav Havel se určitý čas domníval, že by se NATO mělo rozpustit. Na to, jak celá událost probíhala, se podívejte v rámci debaty odborníků v pořadu Historie.cs.

Z pořadu:

Historie.cs Přehrát celý pořad

Témata:

21. století - české dějiny 21. století - světové dějiny Moderní doba - české dějiny Moderní doba - světové dějiny

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Dějepis

Klíčová slova:

Václav Havel Rusko USA studená válka NATO Varšavská smlouva

Mohlo by vás také zajímat

21. století - české dějiny

Další videa
PL
Zemřel Karel Schwarzenberg
02:44

Zemřel Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve starobylého šlechtického rodu. Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po komunistickém převratu roku 1948 odešla jeho rodina do exilu. Byl dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve. Do vlasti se vrátil na podzim 1989. Zastával pozici vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, byl ministrem zahraničí i kandidátem na prezidenta. Zemřel 11. listopadu 2023 ve Vídni.
PL
Václav Havel o dnešní Evropě
01:21

Václav Havel o dnešní Evropě

Bývalý prezident Václav Havel krátce před svou smrtí v roce 2011 se v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou zamýšlí nad Evropou a její pozicí v současném, rychle se měnícím světě.
PL
Václav Havel o sjednocené Evropě
01:42

Václav Havel o sjednocené Evropě

Bývalý prezident Václav Havel se krátce před svou smrtí v roce 2011 v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou zamýšlí nad historií Evropy a evropské myšlenky. Hledá odpověď na budoucnost Evropy a vidí ji v pevnější integraci států včetně přijetí společné měny.
Pohřeb Václava Havla ve fotografii
06:38

Pohřeb Václava Havla ve fotografii

Prezident Václav Havel byl nejen významný polistopadový politik, ale také výjimečná lidská osobnost. To se projevilo i v den jeho pohřbu 23. prosince 2011. Rozloučit se s ním přišly významné osobnosti z celého světa i stovky obyčejných lidí. Fotograf David Neff, který pořídil výmluvnou fotografii smutečního průvodu na Karlově mostě, vzpomíná na onen den poznamenaný zvláštní ztichlou atmosférou.

Moderní doba - světové dějiny

Další videa
PL
Arménská genocida
02:59

Arménská genocida

V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.

PL
Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů
07:52

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.
PL
Vzpomínky uprchlíků: Myslel jsem, že svou vlast už neuvidím
09:22

Vzpomínky uprchlíků: Myslel jsem, že svou vlast už neuvidím

Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
PL
Berlínská zeď
04:47

Berlínská zeď

Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.

Moderní doba - české dějiny

Další videa
Otakar Jaroš a jeho cesta k velitelské funkci
02:44

Otakar Jaroš a jeho cesta k velitelské funkci

Otakar Jaroš byl důstojník československé armády, který je často spojován zejména s bitvou u Sokolova. Z jakých pocházel poměrů? Jaký vliv na jeho kariéru mělo to, že byl sokolem a skautem? A jak přišel ke své velitelské funkci v tak mladém věku? O tom, že šlo částečně i o dobové okolnosti, se dozvíte ve videu z pořadu Historie.cs.
Státní bezpečnost: Dvojitý agent
09:26

Státní bezpečnost: Dvojitý agent

Každá rozvědka má své agenty a také dvojité agenty. V dějinách československých tajných služeb je ikonickým případem dvojitý agent Miloslav Kroča neboli Krtek s velkým K. Podívejte se na jeho příběh.
Masarykův okruh u Brna
11:51

Masarykův okruh u Brna

Historie závodního okruhu v bezprostřední blízkosti moravské metropole se začala psát v roce 1930. Závodní trať měla přes 29 kilometrů a u jejího zrodu stála legendární česká automobilová závodnice Eliška Junková. Okruh dostal pojmenování po zakladateli státu Tomáši G. Masarykovi. Ve třicátých letech zde startovaly takové osobnosti, jako byl Louis Chiron nebo Rudolf Caracciola. Druhá světová válka tradici přerušila a nový impuls dostal okruh až v padesátých letech se závody motocyklů.
PL
Volba prezidenta E. Beneše v roce 1946
00:35

Volba prezidenta E. Beneše v roce 1946

Po skončení 2. světové války se stal prezidentem E. Beneše. Zvolen byl 19. 6. 1946. Jak a kde volba probíhala? Ukázka obsahuje dobové záběry.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání