03:03
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.
Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.
Pořad seznamuje s Národní přírodní rezervací Soos. Přibližuje její vznik a geologickou stavbu.
Budování logistických center je jedním z kontroverzních důsledků našeho konzumního způsobu života. Všichni si chceme kupovat zboží, ale zároveň nikdo z nás nechce žít v blízkosti velkých překladišť. Při jejich plánování se však nehraje pouze o ochotu, či neochotu obyvatel takové stavby tolerovat, své zájmy mají i další aktéři. Na vahách jsou i ekonomické zájmy investorů, obavy dotčených obcí, v případě plánů developerů na Hodonínsku proti sobě stojí například geopolitické zájmy Číny a ochrana tisíciletých památek, unikátních lužních lesů nebo kvalitní orné půdy.
Je to takové veřejné tabu. Jsme na záchodě, spláchneme. Co se děje dál? A jaké důsledky má vypuštění vany, čisticích prostředků, používání oleje v kuchyni nebo splachování zbytků léků z našich těl? V České republice se daří vyčistit 80 % odpadních vod, ale bez problémů to zdaleka není.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky. Vydejme se na Valašsko, do Moravskoslezských Beskyd, kde je tento trend o to bolestivější, oč tradičnější ráz krajiny se zde v rámci Česka doposud zachoval.
Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?
Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje problematiku nakládání s radioaktivním odpadem a věnuje se také otázkám budování jaderných úložišť v České republice.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.