13:29
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje problematiku nakládání s radioaktivním odpadem a věnuje se také otázkám budování jaderných úložišť v České republice.
Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.
Video popisuje, kde a jak se skladuje nebezpečný odpad z jaderných elektráren včetně vyhořelého paliva. Dozvíte se také, jaké jsou vyhlídky do budoucna.
Pořad o Národním energetickém klimatickém plánu. Ten říká, že do roku 2030 bychom měli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie na 20 % z celkového množství v ČR.
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
Ukázka modelu připravovaného největšího tokamaku na světě ITER, ve kterém má být dosaženo teploty až 150 miliónů stupňů. Stavějí ho společně všechny vyspělé země světa v jižní Francii.
Čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla být schopná recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud není zcela spotřebováno. Kolem druhé poloviny tohoto století bychom tedy měli mít k dispozici jaderné reaktory, které jsou levnější, bezpečnější a šetrnější k přírodě. Na jejich vývoji pracují současné malé pokusné jaderné reaktory. Studium účinků záření na nejrůznější materiály umístěné v nitru reaktoru umožní konstrukci elektráren budoucnosti.
Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.