06:38
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Pořad seznamuje s Národní přírodní rezervací Soos. Přibližuje její vznik a geologickou stavbu.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
Na seznam světového dědictví UNESCO se dostalo 11 lázeňských měst ze 7 evropských zemí. Mezi nimi i je západočeský trojúhelník tvořený městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. A to je pro ně velká prestiž. Co všechno teď budou muset tato města splňovat a jaké výhody jim to přinese? Na čem teď budou města společně pracovat a co je nyní prioritami jejich vedení?
Sokolovsko je bohaté na nerostné suroviny, těží se zde mimo jiné i kaolin a jíl, které jsou zapotřebí k výrobě porcelánu. Porcelánka v Loučkách sice není nejstarší nebo největší v regionu, ale patří k těm nejzajímavějším. Její výrobky znají nejen na Pražském hradě nebo v Senátu, ale i v Bílém domě. Podívejte se na její historii, produkty i alchymii výroby růžového porcelánu.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
V roce 2020 spustili vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. na Sokolovsku do nejhlubšího vrtu v Česku speciální zařízení, které dokáže zaznamenat i velmi slabé otřesy. Odborníkům bude tento přístroj posílat cenná data. Díky tomu lépe poznají příčiny zemětřesení na Chebsku. Desítky různých čidel a přístrojů mají vědci umístěny také v hrázi vodní nádrže Horka, která leží v oblasti zemětřesných rojů.
Fuerteventura leží 100 km od Sahary. Tato poloha významně formuje podobu zdejší krajiny. Dominantou ostrova jsou písečné pláže, za zmínku stojí Popcorn beach. Kromě pláží najdeme na ostrově řadu historických staveb, například malé pevnosti a větrné mlýny. Vítr je totiž nedílnou součástí ostrova, nejen jako exogenní činitel, ale také jako zdroj energie. Rovněž poskytuje ideální podmínky pro vodní sporty.
Vysílač na Ještědu má pro obyvatele Liberce velký význam. Budova stojí na místě původního hotelu, který byl v roce 1963 zničen požárem. Vítězný návrh nové stavby na Ještědu byl vybrán díky tomu, že zahrnoval jak horský hotel a restauraci, tak televizní vysílač.
Pálava je místem, kde se na jihu Moravy potkává krásná příroda s dlouhou historií. Na jaře tu můžeme obdivovat rozkvétající květiny skalních stepí, mimo jiné třeba kosatce. První lidé tuto oblast osídlili už v pravěku, někdy před třiceti tisícovkami let. Zůstala tu po nich řada archeologických pokladů. Historii o něco mladší pak připomíná zřícenina hradu na nejvyšším vrcholu Pálavy Děvíně.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
12 688
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.