00:43
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pojďme si představit oblíbeného živočicha, kterého můžeme vzácně potkat i v naší republice. Tímto živočichem je medvěd hnědý. Naučíme se, jak se máme zachovat, když největší evropskou šelmu v přírodě potkáme. Pokud víme, jak se správně chovat, pravděpodobnost, že vás zraní, je jen velmi malá.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Proč byl vyhlášen Krkonošský národní park? Krkonoše nejsou pouze hory, ale i unikátní reliéf modelovaný ledovci, ostrov tundry uprostřed Evropy, typické horské boudy nebo pestré ekosystémy podmíněné tradiční hospodářskou činností obyvatel, kteří naše nejvyšší pohoří kdysi kolonizovali.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.
Navštívíme rodinnou výrobnu vitráží z barevných skel v Zábřehu na Olomoucku. Tyto vitráže najdeme na hradech a zámcích, například v Bouzově či Lednici, i v kostelech, jako třeba v Ostravě-Zábřehu. V reportáži si prohlédneme, jak probíhá výroba vitrážových oken.
Vysvětlení pojmu srážkový stín, popis příčiny jeho vzniku i jeho projevů a dopadů na krajinu obývanou člověkem, zejména tu podhorskou.
Kaňon Labe je nejmohutnějším pískovcovým kaňonem v Evropě. Je dlouhý zhruba 15 km a místy dosahuje hloubky až 300 m. Dnes je chráněn jako národní přírodní rezervace. Cestu chráněným územím započneme v Děčíně, pak vystoupáme na vyhlídku Belvedér, ze které je krásný výhled na údolí Labe, a skončíme v Hřensku.
Milešovka, nejvyšší vrchol Českého středohoří, je vysoká 836 m a okolní krajinu převyšuje téměř o 400 metrů. Na vrcholu najdeme jednu z prvních horských restaurací u nás, meteorologickou stanici a pracoviště Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Dozvíme se mimo jiné, proč se Milešovce přezdívá hromová hora.
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.