00:43
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.
Jedním z průmyslových oborů, v němž Češi vynikali a vynikají, je zbrojařský průmysl. Na slavnou plzeňskou Škodovku navázala po vzniku samostatného Československa celá řada dalších továren s podobným sortimentem. V polovině 30. let vznikla i zbrojovka v Uherském Brodě. Přestála těžké časy v době druhé světové války i v 50. letech a i dnes sklízí v zahraničí velké úspěchy.
Kubova Huť vznikla na počátku 18. století jako jedna z četných šumavských sklářských osad. Rozkládá se v místech, kudy dříve procházela Zlatá stezka a od začátku 20. století tam vede i železnice, která osadu propojuje s Vimperkem a Volary. Kubova Huť se tak stala nejvýše položenou železniční stanicí v Česku.
Navštívíme hornické muzeum v Příbrami, které je největším hornickým muzeem v Česku a také jedním z největších v Evropě. Představuje slávu zdejšího hornictví a těžby olova, zinku, stříbra i uranu od dob Keltů až po konec 20. století. Je to také jediné hornické muzeum v Evropě, které umožňuje turistům nahlédnout do hloubky 1600 metrů, do třetí nejhlubší jámy na našem území.
Hydrologie se zabývá vodou a procesy s ní spojenými, jako jsou povodně nebo sucho. Dozvíme se, proč je těžší předpovídat povodně u nás než třeba na dolním toku velké řeky, a zjistíme také, co ovlivňuje průtok řeky.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.