00:43
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pojďme si představit oblíbeného živočicha, kterého můžeme vzácně potkat i v naší republice. Tímto živočichem je medvěd hnědý. Naučíme se, jak se máme zachovat, když největší evropskou šelmu v přírodě potkáme. Pokud víme, jak se správně chovat, pravděpodobnost, že vás zraní, je jen velmi malá.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Plešné jezero je geologickým památníkem doby ledové. Před 20 tisíci lety ležela hranice sněhu a ledu mnohem níž než dnes. Jeden z ledovců byl i na svahu hory Plechý, masa ledu stékala do údolí a přitom hloubila prostor pro budoucí jezero. Pak se oteplilo, ledovce roztály a dnes je tu jezero s unikátní živou přírodou. Vyskytují se tu vzácné a ohrožené druhy rostlin. Území je zpřístupněno po zážitkové trase.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Železné hory nejsou rozhodně v pravém slova smyslu horami, ale spíše vrchovinou ležící na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje. Kromě krásné zachovalé přírody, která je z biologického hlediska unikátní, prosluly Železné hory nalezišti žuly, která se těží především v okolí městečka Skuteč. Co ještě v této oblasti najdete?
Barokní kostely dnes spoluvytváří archetyp české krajiny, snad nejvíc mezi všemi ostatními typy staveb. Unikátní příklady najdeme ve východních Čechách. Stavitel poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži udělal všechno pro to, aby vytvořil krajinnou dominantu, aby kostelem korunoval krajinu širokého okolí. To kostel sv. Mikuláše ve Vraclavi jako by být viděn ani nechtěl. Poutník jej spatří až v okamžiku, kdy stojí přímo před ním. Oba chrámy potvrzují, že barokní stavitelé uvažovali o místě, jehož podobu měla budoucí stavba ovlivnit na dlouhé věky. Uvažujeme dnes tak i my?
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Orlické hory se táhnou při česko-polské hranici v severovýchodních Čechách. Nepatří právě k nejvyšším pohořím České republiky, jejich nejvyšší vrchol leží v nadmořské výšce pouhých 1116 m n. m. Přesto jsou Orlické hory pohořím s typicky horským podnebím, faunou a flórou. Již v roce 1969 byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí.
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.