00:43
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Lesy pokrývají asi jednu třetinu rozlohy České republiky. Dnes dominantní smrkové monokultury však nejsou na většině míst naší země původní. Po obrovské kůrovcové kalamitě posledních let se však situace českých lesů výrazně proměňuje a druhová skladba nově vysázených lesů je výrazně bohatší.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
13 623
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.