06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Nouzové a dělnické kolonie jsou fenoménem známým z velkých průmyslových měst. U nás vznikaly zejména ve 20. a 30. letech 20. století. V posledních desetiletích řada z nich zmizela. Zbylé jsou dnes využívané jako zahrádkářské kolonie, jiné jsou trvale obývané dodnes.
Aleš Háma projíždí Zlínským krajem. Podíváme se s ním do Vlčnova, známého svou jízdou králů a krásnými kroji. Dále do Bojkovic, kde navštívíme muzeum starých časů, či lázeňských Luhačovic s architektonickou prací Dušana Jurkoviče a Dušné, kde se pokocháme malebnými výhledy z koňského hřbetu.
K nejúspěšnějším československým vývozním artiklům patřily traktory Zetor. Začaly se vyrábět po 2. světové válce v Brně a brzy slavily úspěch po celém světě. Zetor byl exportován nejen do bývalých socialistických zemí, ale i do západní Evropy, Ameriky i Asie. V roce 2015 změnil brněnský podnik design svých strojů, jejich nová podoba zaujala odborníky i novináře. Za dobu své existence vyrobila společnost Zetor více než 1,3 milionu traktorů, proto byste jen velmi těžko hledali ve světě zemi, kde naše traktory nejezdí. Podívejte se na dobové zpravodajství z dob největší slávy Zetoru i na historické shrnutí jejich existence.
Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Hrad Hazmburk je vedle Milešovky hlavním symbolem Českého středohoří. Tato gotická zřícenina je dnes chráněna jako národní kulturní památka. Zřícenin najdeme v oblasti Českého středohoří hned několik. V závěru videa se vypravíme ke Kamýku a dozvíme se o historii osidlování tohoto území.
Vírská přehrada je největší betonová stavba své doby. Pořad ukazuje, jaké jsou osudy lidí, jejichž rodné domy skončily na dně přehrady.
Před stamiliony lety byla část území Prahy a jejího okolí mořským dnem, jak dokazují četná naleziště zkamenělin prvohorních mořských živočichů. Jedná se tak o geologicky cenné území a do budoucna je zvažováno i otevření geoparku a později i zařazení mezi světové geoparky UNESCO.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.