06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?
Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.
Ačkoli hlavním exogenním činitelem pro tvorbu krasu je voda, krajinu Českého krasu částečně formoval i její protiklad, tedy oheň. V oblasti NPR Karlštejn, například na vrchu Doutnáč, najdeme jediný zdroj přirozeného otevřeného ohně u nás. Ve zdejší krajině jsou tato unikátní místa snadno rozpoznatelná, namísto hustého lesního porostu je pokrývají lesostepi.
O půdu se u nás stará jen malé procento pracujících lidí, ale produkty práce na půdě potřebují všichni. Pasáž sleduje také proměny půdy a hospodaření na ní v průběhu dějin.
V Holštejnské jeskyni v Moravském krasu probíhají stále speleologické výzkumy. Pod nánosy sedimentů se zde ukrývá bohatá krápníková výzdoba a jistě i další zajímavé krasové prvky. Od doby objevu jeskyně byly vyčištěny trasy v délce přes 600 metrů, avšak speleologové toho mají ještě mnoho před sebou.
Moravskoslezské Beskydy se nachází na samém východě České republiky. Část Beskyd leží v Moravskoslezském kraji, část pak ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem pohoří je Lysá hora, ale proslulá je i o dvě stě metrů nižší hora Radhošť, ležící v západní části pohoří. Na vrcholu Radhoště je kaple svatých Cyrila a Metoděje a známé sousoší obou věrozvěstů.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
13 969
796
4 756
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.