02:38
Robůtek Kit s panem Baterkou se vydají do pouště, aby se přesvědčili, že i v poušti je voda. Kitovi se z nedostatku vody zdá sen o koloběhu vody. Stane se mrakem, dešťovou kapkou a nakonec se zase vypaří a stane se opět mrakem. Celé dobrodružství si prohlédněte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Robůtek Kit s panem baterkou zjišťují, že na oceán působí také Měsíc. Jaký má vliv na výšku jeho hladiny? Jaká síla z měsíce to způsobuje? A jak často příliv a odliv probíhá?
Robůtek Kit s panem Baterkou doplavali na speciální místo, ropnou plošinu. Společně si na něj více ,,posvítíme". Kde se ropa nachází? K čemu se používá a jak se získává? A čím naopak může být nebezpečná?
Tentokrát robůtek Kit s panem Baterkou zkoumají bójky, které varují před jevem zvaným tsunami. Co znamená slovo tsunami? Jak tsunami vzniká a čím je vlna tsunami pro lidi nebezpečná? A kdo může škodit bójím?
Robůtek Kit zkoumá život v korálových útesech. Přestože zabírají malou část světových moří, obsahují značnou část mořského života. Proč jsou tak důležité? Jestli je korál rostlina nebo živočich a mnoho dalšího se dozvíte ve videu.
Robůtek Kit se dostane až na severní pól. Vydá se přes Arktidu do přístavu, aby se mohl vrátit domů. Jaká dobrodružství ho čekají tentokrát? Více se o ledovcích dozvíte ve videu z Kosmixu: Pod hladinou.
Proč mrzne až praští? Brďo se dozvídá, že žijeme v mírném pásu, kde se střídají roční období. Živočichové i rostliny se mrazu přizpůsobují a přežívají zimu různým způsobem. Některým volně žijícím živočichům v zimě lidé pomáhají. Víte jak?
UNESCO zařadilo Jizerskou louku do sítě nejvýznamnějších evropských rašelinišť. Ty v některých místech dosahují hloubky až tři metry. Nahlédněte s námi do meandrů Jizery. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Čekanka je nejen hezká, ale i chutná. Listy se hodí do salátu a z kořene se vyrábí náhražka kávy. Jméno má prý po dívce, která tak dlouho čekala na svého milého, až se její oči proměnily v květy. Proto asi nejčastěji roste u cest, jako by stále vyhlížela do dálky.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Robůtek Kit s panem Baterkou se nechají zlákat světlem majáku a zjišťují, k čemu vlastně slouží. Prohlídka majáku ale nabere nečekané obrátky, když spolu málem způsobí nehodu. Jakou? Podívejte se sami.
Tentokrát zažijeme na lodi opravdové dobrodružství! Jak se musí posádka lodi zachovat, když v dálce spatří ledovec? A jak to v lodi funguje, když je potřeba rychle zastavit? Prozkoumáme společně loď skrz naskrz!
Robůtek Kit a pan Baterka zkoumají rybník, který je ale zanedbaný a znečištěný sinicemi. Jak se sinice přemnožily a jak se rybník díky jejich zásahu vyčistil, vám ukáže Kit ve videu ze série Kosmix: Pod hladinou. Jak to udělali?
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči, přeneste se do letní noci a zaposlouchejte se do slavičího zpěvu.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.