02:38
Robůtek Kit s panem Baterkou se vydají do pouště, aby se přesvědčili, že i v poušti je voda. Kitovi se z nedostatku vody zdá sen o koloběhu vody. Stane se mrakem, dešťovou kapkou a nakonec se zase vypaří a stane se opět mrakem. Celé dobrodružství si prohlédněte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Robůtek Kit s panem baterkou zjišťují, že na oceán působí také Měsíc. Jaký má vliv na výšku jeho hladiny? Jaká síla z měsíce to způsobuje? A jak často příliv a odliv probíhá?
Robůtek Kit s panem Baterkou doplavali na speciální místo, ropnou plošinu. Společně si na něj více ,,posvítíme". Kde se ropa nachází? K čemu se používá a jak se získává? A čím naopak může být nebezpečná?
Robůtek Kit se dostane až na severní pól. Vydá se přes Arktidu do přístavu, aby se mohl vrátit domů. Jaká dobrodružství ho čekají tentokrát? Více se o ledovcích dozvíte ve videu z Kosmixu: Pod hladinou.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: Proč není v Česku poušť?
Seznamte se se světadíly a kulturami z celého světa od Ameriky přes Afriku až po Asii. Pořad doprovází myšlenka, že i když jsou mezi lidmi různé odlišnosti, tak jsou si všichni velmi podobní, a nezáleží na rase nebo místě narození.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Co jedí Eskymáci?
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
Čolek velký dorůstá asi 20 cm a podobně jako někteří další obojživelníci patří mezi kriticky ohrožené druhy. Většina rybníků je využívána k intenzivnímu chovu ryb, a to je pro čolky nepřekonatelná konkurence. Ještě štěstí, že někteří vlastníci rybníků nedávají rybí obsádku a podporují přítomnost dalších druhů organismů.
Většina produktů z mouky je z pšenice. Dříve se však pěstovalo více druhů obilnin, které jsou mnohdy zdravější nebo třeba neobsahují lepek. Proto se dnes spousta starých obilnin, jako je pohanka, čirok, proso nebo amarant, začíná opět pěstovat ve velkém. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby se tyto obilniny pěstují a zkoumají. Jak to dělají?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Pšenice dodnes patří mezi základní potraviny. Proč tomu tak ale je? Kdy ji lidé začali pěstovat? A proč vlastně vypadá tak, jak vypadá? Pasáž ze vzdělávacího pořadu pro děti Lovci záhad (2014) objasňuje všechny výše uvedené otázky.
14 212
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.