00:52
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
Česká republika vstoupila 1. května 2004 do Evropské unie. První minuty se slavily ohňostroji. Jaká byla atmosféra na česko-polsko-německém trojmezí, kde se mohli setkat staří i novopečení evropští občané?
Pořad vypráví příběh Inny, která jezdí spolu se svým bratrem na prázdniny k moři do Bosny a Hercegoviny, do rodné země svých rodičů. Představuje typické jídlo a vše, co je v této zemi k vidění.
V roce 2003 proběhlo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Členství v EU podpořilo 77,3 % hlasujících. Jak na výsledek referenda nahlíželi voliči tehdejších politických stran?
Diskuze expertů nad otázkami globalizace. Věnují se jejím dějinám i tomu, do jakých oborů tento proces zasahuje.
Bude muset táta narukovat? Co dělat v případě výbuchu? Co když se ozvou sirény, když budu sám? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Pořad je věnován osudu české šlechty po komunistickém převratu v únoru 1948. Ukazuje, jak přišla o svůj majetek, který pak chátral, i to, v jakém stavu ho šlechta po roce 1989 dostala zpět. Příkladem je zámek Dymokury patřící Černínům.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Pochopitelně se jim nevyhnula ani volba prvního polistopadového prezidenta. Podnětem ke konspiračním úvahám byla především soukromá schůzka Václava Havla a představitele komunistického režimu Mariána Čalfy. Je pravda, že po ní byl Havel zvolen prezidentem jednomyslně všemi poslanci tehdejšího Federálního shromáždění. A je pravda, že komunistická strana nebyla nikdy zakázána. Co se však na schůzce opravdu odehrálo, nikdo neví.
Podíváme se na vizuální praktiky, které používala nacistická a komunistická propaganda. Americký teoretik designu Steven Heller vysvětluje, jak propaganda funguje vizuálně a jaké má cíle. Doplňují ho Jiří Přibáň, právník a sociolog, a výtvarník Karel Haloun.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Jedna z nich souvisí s penězi: Revoluci prý připravili pragmatici z StB a KSČ, kteří plánovali vzít ekonomiku do svých rukou. Nová vláda ekonomy samozřejmě potřebovala, a protože v Občanském fóru byli převážně umělci, dostali se do vysokých funkcí např. lidé z Prognostického ústavu. Ze společenské změny však finančně vytěžili všichni, kdo už se v systému pohybovali a uměli se rychle přeorientovat na nové podmínky.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.