09:51
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát třináctiletý Ondra vysvětlí, proč si lidé při psané konverzaci často nerozumí. A poradí, kdy pomohou emotikony a kdy je lépe promluvit si z očí do očí.
Rizika sdílení erotických materiálů v partnerském vztahu a možné následky popisuje Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, vedoucí projektu E-bezpečí. Vysvětluje, že sexting mezi partnery často vzniká jako projev vzájemné důvěry, ale po rozchodu partnerů se mohou sdílené materiály stát nástrojem pro vydírání nebo poškození pověsti bývalého partnera nebo partnerky. Zdaleka se to netýká jen náctiletých. Velmi nebezpeční jsou také sexuální predátoři, kteří se ukrývají za falešným dětským profilem. Na závěr rozhovoru zdůrazňuje pan Kopecký zásadu, že intimní materiály se nikdy nesdílejí.
Politika je úzce spojena s médii. Na sociálních sítích se rozvinul fenomén tzv. lifestylového vládnutí, kdy hlavní roli nehraje obsah, ale líbivost postů. Politické skupiny se na sítích zaměřují na specifické zájmy, aby fanoušky vyprovokovaly a získaly jejich pozornost. Spíše než o politiku jde tedy o marketing.
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
Internet je zahlcen informacemi a zprávami. Jsme doslova zavaleni informační lavinou. Avšak nejvyšší pozornost budí zprávy senzační, neobyčejné a poutavé. Firmy a digitální platformy se naučily naše digitální stopy sledovat a využívat jich ve vlastní prospěch. Nabídku informací na míru pomáhá připravovat už i umělá inteligence.
Deepfake videa se díky umělé inteligenci v posledních pár letech výrazně zdokonalila. Blíží se doba, kdy nebude možné na internetu rozeznat realitu od fikce. Čím víc dat existuje pro simulace reality, tím jsou videa věrohodnější. Někdy lze falešné fotografie a videa poznat pouze díky drobným detailům, stále častěji jsou ovšem od reality nerozeznatelné.
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
YouTube je platforma, kde se můžete naučit spoustu nových věcí, ale také narazit na videa s nevhodným obsahem. Proto si vybírejte pouze kvalitní obsah a nenechte se jím zahltit. Kdo by se dnes nechtěl stát slavným youtuberem? Ale není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Už jste se někdy setkali s pojmem ransomware nebo třeba DDoS? Možná je neznáte, ale ve světě internetu patří k nejznámějším typům kybernetických útoků. Jak se říká lidem, kteří za takovými útoky stojí, dá se proti nim bránit a jaké další hrozby mohou číhat v kyberprostoru? O tom všem si popovídáme s Petrou Sobkovou z Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Dne 15. ledna 2001 byla založena Wikipedie. Za dvacet let se z ní stala největší internetová encyklopedie. V roce 2021 obsahovala 55 000 000 článků v 300 jazycích. Jak a proč vlastně vznikla? Jaká je návštěvnost Wikipedie v Česku a ve světě? Jak vznikají články? Jaká je mezi "wikipedisty" hierarchie a jak se řeší názorové a postojové spory mezi přispěvateli? Může Wikipedii editovat úplně každý? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, že za bezplatné aplikace a sociální sítě platí uživatelé svými osobními daty. A že bezmyšlenkovitý souhlas s uživatelskými podmínkami se může škaredě vymstít. Věděli jste, že online kvízy prodávají získaná data?
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.