09:31
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak bezpečně používat sociální sítě.
V ukázce se dozvíte informace o vzniku Malware muzea, které založil finský bezpečnostní technik Mikka Hyponen. Malware muzeum nabízí ukázky z dvacetileté historie malware.
Deepfake videa se díky umělé inteligenci v posledních pár letech výrazně zdokonalila. Blíží se doba, kdy nebude možné na internetu rozeznat realitu od fikce. Čím víc dat existuje pro simulace reality, tím jsou videa věrohodnější. Někdy lze falešné fotografie a videa poznat pouze díky drobným detailům, stále častěji jsou ovšem od reality nerozeznatelné.
Hlavní zdroj příjmů sociální sítě Facebook tvoří reklama cílená na konkrétního uživatele. Za tímto účelem Facebook sleduje a zaznamenává aktivitu svých uživatelů, shromažďuje informace o platbách, které na síti probíhají, informace o typu připojeného zařízení a IP adresách i aktivitách uživatelů na webech třetích stran. To vše na základě souhlasu, který Facebooku uživatelé sami udělili při zakládání účtu na této sociální síti.
V roce 1986 byl vytvořen první počítačový virus. Tušíte, kdo ho vytvořil a proč a kolik dalších virů se od té doby objevilo? Jak se viry šíří? Jaké chování zvyšuje riziko napadení počítače? Podle čeho můžeme poznat, že náš počítač je napadený? Co jsou to počítačové červy? A co je phishingový útok? Jak postupovat při zjištění nákazy? A jak vlastně poznat, že je váš počítač napaden? Reportéři pořadu Gejzír popisují historii počítačových virů, upozorňují na rizikové chování a vysvětlují důležité bezpečnostní zásady.
Stejně jako v knize si dáváme na zajímavé místo záložku, můžeme totéž udělat i na internetu. Záložky jsou jednou z nejpoužívanějších funkcí webových prohlížečů. Usnadňují a zjednodušují nám vyhledávání často používaných stránek. Základní funkce prohlížečů jsou stejné v libovolném zařízení a snadno se synchronizují. Šetří nám tak čas.
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
Kybergrooming označuje nebezpečný jev typický pro sociální sítě. Cílem je navázání důvěrného vztahu s obětí a následné zneužití její důvěry. Nejčastěji se projevuje vydíráním a sexuálním zneužitím. Dvě dívky se nebály o svých zkušenostech promluvit.
V roce 2016 pan Radoslav Banga při udílení cen Český slavík na protest proti umístění skupiny Ortel nejprve odešel ze sálu a později na svém facebookovém profilu vysvětlil své nesouhlasné stanovisko. V reakci na to mu mnozí uživatelé sociální sítě začali rasisticky nadávat a vyhrožovat. Video hodnotí výsledek soudního řízení s jedním z nich, panem Pavlem Pencákem. Je správné, že mohou být lidé souzeni za své příspěvky na sociálních sítích? Nebo se jedná o nepřípustné zasahování do svobody slova?
Celé 4 miliardy lidí někdy použily vyhledávač Google, miliardy lidí mají účty na sociálních sítích. To jsou studnice našich dat, která my sdílíme a společnosti sbírají. Ve videu si poodhalíme, jak vzniká personalizovaný obsah, anebo třeba to, co o vás na základě vaší aktivity algoritmy Google ví.
Facebook patří k nejrozšířenějším sociálním sítím současnosti. Co je ale cílem této platformy? Může ovlivňovat naše postoje ohledně toho, co si chceme koupit a koho budeme volit? A jaké všechny informace o nás jako o uživatelích ví? O otázce algoritmů Facebooku a jejich potenciálním nebezpečí se více dozvíme v diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
13 690
767
4 657
1 330
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.