09:57
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
Přiblížení života Rudolfa II. od doby, kdy se stal českým králem a usídlil se v Praze.
Historie těžby stříbra na Příbramsku sahá až do vrcholného středověku. Svou největší slávu dolování stříbra a dalších rud pak zažily Březové Hory v 18. a 19. století, kdy se zde těžilo téměř veškeré stříbro v rámci tehdejší rakouské monarchie. A to zdaleka není jediný unikát, který se s tímto místem pojí. Podívejte se.
V roce 1813 proběhla v rámci napoleonských válek bitva u Chlumce, která představuje nejvýznamnější bitvu tohoto evropského konfliktu, která proběhla na našem území. Čím byla tak významná? To se dozvíme ve videu.
Náměšť nad Oslavou je malé město na Vysočině, jemuž vévodí renesanční zámek. Do českých dějin se zapsal několikrát. Za pánů z Lomnice byla na zámku vytištěna první česká gramatika a za jejich pokračovatelů, pánů ze Žerotína, se stal útočištěm pronásledovaných protestantů. Na jejich panství v nedalekých Kralicích byla vytištěna Bible kralická.
Landek Park je největším hornickým muzeem u nás. Návštěvníky místo okouzlí svojí autenticitou hornického prostoru i spojením technické památky s přírodní, tedy s vrchem Landek. Ředitel muzea nás provede po historické šatně a důlní expozici. Herec Josef Polášek tak na vlastní kůži pozná denní režim horníků a zjistí, že Bezručovy verše o „svalech ztuhlých v železo“ opravdu nadsazené nebyly.
Písecký podnik JITEX byl v druhé polovině 20. století největším textilním výrobcem v Československu. Založen byl v roce 1949 jako výsledek rozhodnutí tehdejšího režimu podpořit ekonomicky slabší region novým průmyslovým závodem. Dokument z roku 1987 ukazuje výrobní sortiment podniku v druhé polovině 80. let, postupy výroby, návrhy módních kolekcí a dobový komentář, který otevřeně kritizuje některé slabiny centrálně plánovaného hospodářství.
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
Brno bylo téměř tři století centrem evropského textilního průmyslu, o čemž svědčí i označení „moravský Manchester". Mezi textilní průmyslníky patřil i Alfred Stiassni, který si nechal podle návrhu jednoho z nejvýznamnějších brněnských meziválečných architektů Ernsta Wiesnera postavit reprezentativní rodinnou vilu. Byla dokončena v roce 1929.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
Podnikatelská činnost Tomáše Bati zcela zásadně ovlivnila architektonickou podobu města Zlín. Baťa spolupracoval s předními architekty své doby, jako byl např. Le Corbusier, Jan Kotěra či František Gahura. Podívejme se, jak se ze Zlína stalo centrum moderní meziválečné architektury s důrazem na sociální aspekty bydlení. Svou vizi Tomáš Baťa úspěšně vyvážel do celého světa.
Historik Milan Drápala hovoří o osudech básníka a autora experimentální vizuální poezie Jiřího Koláře a o jeho postupné rozluce s komunistickým režimem. I jako sympatizant s novou dobou a moderním uměním se po únorovém převratu dostával do konfliktů s jinými komunistickými umělci, byl různě napadán a vylučován z řad literátů. Nakonec se od režimu naprosto distancoval.
Sport mnohdy zasahuje i do politiky. A jinak tomu nebylo ani v roce 1969, kdy výhra Čechoslováků nad Sověty v hokejovém mistrovství světa vyvolala protisovětské demonstrace související s nedávnou okupací. Více ve videu z pořadu Historie.cs.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.