03:56
Robůtek Kit s panem Baterkou se vydají do pouště, aby se přesvědčili, že i v poušti je voda. Kitovi se z nedostatku vody zdá sen o koloběhu vody. Stane se mrakem, dešťovou kapkou a nakonec se zase vypaří a stane se opět mrakem. Celé dobrodružství si prohlédněte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Robůtek Kit s panem baterkou zjišťují, že na oceán působí také Měsíc. Jaký má vliv na výšku jeho hladiny? Jaká síla z měsíce to způsobuje? A jak často příliv a odliv probíhá?
Robůtek Kit s panem Baterkou doplavali na speciální místo, ropnou plošinu. Společně si na něj více ,,posvítíme". Kde se ropa nachází? K čemu se používá a jak se získává? A čím naopak může být nebezpečná?
Kit s Baterkou potkávají ty největší živočichy, kteří žijí pod hladinou oceánu. Jaké stihl pan baterka vyfotit? Do sbírky už jim chybí jen krakatice. Kde žije? A co všechno se o ní dozvědí?
Robůtek Kit se s panem Baterkou chtějí v zimě ohřát v termálním jezírku. Pan Baterka ale proklouzne do podzemní zásobárny vody a nové dobrodružství je na světě. Jak to je s termálními prameny a jak se pan Baterka dostane zpátky na povrch, zjistíte v tomto díle Kosmixu: Pod hladinou.
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Robůtek Kit a pan Baterka si dají závod, při kterém využijí mořské ptáky. Pan Baterka letí s pelikánem a rackem, zatímco Kit využije fregatky a tučňáka. Čím se od sebe liší? Kdo tenhle závod nakonec vyhrál, se dozvíte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky loví hmyz nad hladinou rybníka. Poštolka snáší druhé vajíčko. Špačci maskují místo, kde se samička chystá snést vejce. Čápi si vzájemně čechrají peří.
Seznamte se největším evropským šplhavcem a lékařem stromů, jak je datel černý právem označován. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Víte, na kterém místě v Česku najdete jedinou původní populaci hvozdíku písečného českého? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.