portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Oceány jsou bouřlivější než v 90. letech

08:27

Oceány jsou bouřlivější než v 90. letech

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.

Z pořadu:

Studio 6 Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Životní prostředí Obnovitelné zdroje Ochrana přírody a životního prostředí

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

životní prostředí ekologie atmosféra fyzickogeografická sféra klimatická změna globální oteplování eroze klimatické změny vítr obnovitelné zdroje energie oceán změny klimatu výroba elektřiny globální klimatické změny exogenní procesy proudění vzduchu alternativní zdroje energie rychlost větru globální problémy lidstva oceány

Mohlo by vás také zajímat

Obnovitelné zdroje

Další videa
Biotopový strom a jeho ochrana
03:21

Biotopový strom a jeho ochrana

Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Pesticidy ve vodě
07:16

Pesticidy ve vodě

Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.

Kácení v Boubínském pralese
05:13

Kácení v Boubínském pralese

Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Česká náves: nebeské rybníčky
02:00

Česká náves: nebeské rybníčky

Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.

Životní prostředí

Další videa
Dostupnost vody
04:41

Dostupnost vody

Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Kůrovec v dnešním smrkovém lese
01:33

Kůrovec v dnešním smrkovém lese

Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Jizerské hory
04:18

Jizerské hory

V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Lomy české krajiny
12:31

Lomy české krajiny

Lomy patří do naší krajiny stejně jako třeba rybníky. Naše civilizace se bez těžebních zásahů do krajiny neobejde. Otázkou je, nakolik jsou nevratné. Na starých lomech vidíme, že příroda si je umí vzít zpátky a je schopná vytvářet nové hodnotné ekosystémy. Na příkladech pozůstatků těžby vápence, cínu, rašeliny nebo žuly uvidíme, že člověk může krajinu svou činností v důsledku obohacovat o nové biotopy.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Jezero Nikaragua
02:33

Jezero Nikaragua

Nikaragua je největší zemí Střední Ameriky, zároveň však patří mezi nejchudší státy tohoto regionu. Na území Nikaraguy se nachází stejnojmenné jezero, vzdálené jen 20 km od Tichého oceánu. Již španělští kolonizátoři chtěli jezero propojit s oceánem pro usnadnění lodní dopravy, výstavba Panamského průplavu však tyto plány narušila. Na propojení jezera s Pacifikem se znovu začalo pracovat až v roce 2014, kvůli nákladům ale není jisté, zda bude dokončeno.
CHKO Žďárské vrchy: Skalní útvary
03:14

CHKO Žďárské vrchy: Skalní útvary

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a s rozlohou přes 700 km2 patří k našim středně velkým chráněným územím. Pro zdejší krajinu jsou typické mohutné rulové věže, jako například turisty oblíbený masiv Devět skal. Jiné skalní útvary v oblasti Žďárských vrchů, jako Drátník nebo Čtyři palice, jsou oblíbeným cílem horolezců.
Yukon: zlatá horečka
07:21

Yukon: zlatá horečka

Historii Yukonu si dnes asi nikdo neumí představit bez zlaté horečky. Krajina v této oblasti je navěky narušena důlní činností, snad každý kubík hlíny či štěrku zde prošel lidskýma rukama. Dozvíme se, co hledání zlata v této oblasti obnášelo, co si musel každý zlatokop na cestu připravit a jak vypadalo jeho putování na zlatonosná naleziště. Zlato se zde těží i dnes, avšak v menší míře.
Sesuvy půdy v Českém středohoří
03:34

Sesuvy půdy v Českém středohoří

Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání