09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů nedaleko nejznámější hory Moravskoslezských Beskyd, Radhoště. Rázovité srubové stavby vytvořil slovenský architekt Dušan Jurkovič. V návrzích budov v secesním slohu dbal přísně na to, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Na vrcholu Radhoště stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje a sousoší obou věrozvěstů.
V oblasti CHKO Brdy se od 16. století nachází soustava Padrťských rybníků. Za 1. republiky byly vyhlášeným místem k rekreaci. Jejich návštěvnost poklesla po založení vojenského újezdu. S rekreanty se tu už nesetkáme, Padrťské rybníky jsou však dodnes oblíbené mezi výletníky a trampy. V závěru reportáže se za jedním z nich vypravíme, jelikož s Brdy je tramping neodmyslitelně spojen.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
Jedním z nejdůležitějších letopočtů v historii českého sklářství je rok 1857, kdy v Karlových Varech otevřel svou dílnu Ludwig Moser. Jeho výrobky z křišťálového skla si brzy podmanily celý svět včetně královských rodů. Mezi nejznámější výrobky firmy patří například luxusní souprava Splendid vyráběná už od roku 1911. V následující reportáži se dozvíme více o historii značky i používaných materiálech a prohlédneme si proces broušení a rytí skla.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Epizoda přibližuje život vzácných živočichů – tetřívka a ještěrky zelené. Ze vzácných rostlin kvetoucích v průběhu května se představí kosatec nízký a hlaváček jarní. U každé představované rostliny a živočicha jsou zmíněny zajímavosti o jejich způsobu života, výskytu či využití člověkem pro lékařské účely nebo v alchymii.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Energie z obnovitelných zdrojů stále častěji nachází uplatnění i v domácnostech. Postupnými investicemi lze dosáhnout ekonomicky i ekologicky šetrného provozu a energetické soběstačnosti rodinného domu. Podívejte se, jak na to.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Evropský Green Deal byl od svého představení v Česku přijímán poměrně chladně. Zelená dohoda má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přestože se k ní Česká republika připojila, při první krizi ji začala vláda zpochybňovat. (Reportáž pochází z roku 2020.)
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.