24:11
Věděli jste, že když si zazpíváte písničku Kočka leze dírou, máte téměř základ pro jednu z nejvýznamnějších skladeb české hudby Vltavu od Bedřicha Smetany? A že si seznam jeho osmi oper můžete zarapovat? A co takhle spojit rockovou písničku o požáru Národního divadla s polykači ohňů? Hostem talk show Dějepic! je osobně mistr Bedřich Smetana, který bude rovněž součástí politického duelu v přímém přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější z historického pozadí doby autorova života!
Ukázka popisuje zábavnou formou osudy Jana Amose Komenského a jeho dobu obecně, zejména emigraci nekatolíků v době třicetileté války, řádění Švédů v Čechách a uzavření vestfálského míru. Také obsahuje pasáž o mučících nástrojích.
Pořad netradiční formou scének, rozhovorů, reportáží a skečů zpracovává téma příchodu Slovanů na naše území z hlediska pověstí i historiografie.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Vyzkoušejte, jak dobře znají vaši žáci osobnosti českých dějin. Kromě toho, že si procvičí své znalosti z hodin dějepisu, budou se také skvěle bavit.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem v oblasti archeologie – leteckou archeologií –, jejími možnostmi a způsoby výzkumu.
Předkolumbovská Amerika, to nejsou jen všeobecně známí Mayové a Inkové. K významným civilizacím patří i Anasaziové. Jejich kultura se rozvíjela na jihozápadě dnešních USA (Nové Mexiko, Arizona, Colorado, Utah). Do dnešních dnů se tu po nich dochovalo množství památek, takzvaných puebel. Co přesně to znamená?
Spisovatel Josef Škvorecký detektivky nejen psal, ale také se jimi zabýval z literárněvědného hlediska. Zajímaly ho zejména principy a pravidla tohoto žánru, knihou Nápady čtenáře detektivek vytvořil průřez dějinami detektivního žánru.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jiřího Dynku. Autor čte ukázku z vlastní tvorby a část textu Pavla Petra.
S pražskou Libní jsou spojena dvě velká jména české kultury: Bohumil Hrabal a Vladimír Boudník. Městská část Praha 8 připravila ke kulatým výročím obou „Libeňáků" v roce 2024 řadu vzpomínkových akcí, o kterých se dozvíte ve videu. Vedle rozhovorů s představiteli Prahy 8 na Bohumila Hrabala vzpomíná i herec Oldřich Kaiser.
Jak by asi vypadalo zpravodajství České televize v roce 1938? Ukázku „rekonstrukce" vysílání na téma mnichovské dohody zhlédneme ve videu. Reportér v Mnichově nás informuje o tom, jak vypadal příjezd jednotlivých signatářů mnichovské dohody a zástupců československé delegace, která nakonec k jednání nebyla přizvána.
Studenta Jana Zajíce hluboce zasáhl čin Jana Palacha. Dokonce se zúčastnil hladovky, kterou drželi studenti na Václavském náměstí po Palachově aktu. Po jejím rozehnání v něm podle pamětníků uzrálo rozhodnutí navázat na Palacha a vytvořit tak řadu lidských pochodní, o níž Jan Palach psal ve svých posledních dopisech. Dne 25. února 1969 se tak stal „pochodní číslo 2.“ Byla jeho oběť zbytečná?
Pouhých sedm let zdobil pražskou Letnou obrovský Stalinův pomník, v té době největší skupinové sousoší v Evropě. Odhalen byl v roce 1955. Po odsouzení kultu osobnosti nechali komunisté za přísně tajných podmínek toto žulové monstrum odstřelit. Už léta si toto místo užívají skateboardisté, ale ani oni mu neříkají jinak než Stalin.
Vzpomínka Dalibora Hofty pro Paměť národa vypráví příběh z června 1945, kdy se z rozhlasu dozvěděl o místě, kde byl ubytován jeho otec spolu s dalšími, kteří přežili pochod smrti. S pomocí prof. Vladimíra Krajiny tehdy zorganizoval výpravu do Německa a dvěma nákladními vozy přivezl skupinu přeživších ze Schwerinu do Československa.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.