04:19
Spisovatel Arnošt Lustig přežil Terezín, Osvětim i Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a dostal se do Prahy. Po válce vystřídal několik zaměstnání a v 50. letech začal psát knihy, ve kterých se věnoval převážně holokaustu. Stal se celosvětově známým a uznávaným spisovatelem. V srpnu 1968 emigroval a nakonec zakotvil v USA. O svých životních osudech a zkušenostech poutavě a vtipně vyprávěl v besedách a na přednáškách, které pořádal až do své smrti v roce 2011. V ukázce popisuje hrůzy, které přežil v koncentračních táborech během nacistické perzekuce Židů.
Emil Hácha, československý právník a předseda Nejvyššího správního soudu, který je známý zejména jako prezident v letech 1938–1945. Podívejte se na portrét této kontroverzní osobnosti.
Marie Šupíková, roz. Doležalová, je jedna z tzv. lidických žen. V době zkázy Lidic jí bylo necelých deset let. Jejich dům se stal prvním terčem zásahu a byl v něm zřízen tzv. štáb. Jak vnímala tehdejší události? Jak na ně vzpomíná?
Jan se už na škole rozhodl stát vojákem a chránit tak své blízké. Před začátkem druhé světové války utekl do Francie, kde se přidal k cizinecké legii, aby mohl bojovat proti nacismu. Tam se seznámil s Jozefem. Podívejte se na animovaný příběh o nejtěžším úkolu jejich života – operaci Anthropoid.
František Fajtl byl legendární československý válečný letec. Po obsazení českých zemí se zapojil do boje proti Německu a vrcholem jeho kariéry bylo zapojení do bitvy o Británii, kdy se dokonce stal velitelem jedné anglické perutě. Jak se stal pilotem RAF? Jaké byly jeho osudy po konci války? Podívejte se na jeho příběh.
V pasáži je zachyceno natáčení rozhlasového skeče Hvězdy nad Baltimorem s Vlastou Burianem, který parodoval exilovou vládu v Londýně. Vlasta Burian hrál v tomto skeči opilého Jana Masaryka.
Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.
Jak se po roce 1989 vypořádat s komunistickou minulostí? A máme ji dnes vyřešenou? V souvislosti s touto otázkou se stal ikonický i projev Petra Pitharta z ledna 1990, v němž varoval před programovým vyloučením všech členů komunistické strany z veřejného života. Nyní své stanovisko po třiceti letech s dalšími historiky komentuje v pořadu Historie.cs.
Na konci září roku 1938 přišlo rozhodnutím velmocenské čtyřky v Mnichově Československo o svá pohraniční území. Následovalo období tzv. druhé republiky, kdy si její představitelé mysleli, že dokážou udržet státní samostatnost. Z tohoto omylu je vyvedly události z března 1939, kdy po osamostatnění Slovenska došlo k okupaci českých zemí. Podívejte se na reportáž Československého filmového týdeníku z roku 1969, která proběhlé události hodnotí s třicetiletým odstupem. Co si z této historie můžeme vzít my dnes?
Je všeobecně známo, že listopadové události roku 1989 začaly povolenou demonstrací studentů na pražském Albertově. Jak k ní došlo? Co se změnilo, že nebyla jednou z mnoha, ale tou, která přivodila pád režimu? Podívejte se na příběh tří tehdejších studentů a tváří revoluce, Moniky Pajerové, Pavla Žáčka a Martina Klímy.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.