24:11
Věděli jste, že když si zazpíváte písničku Kočka leze dírou, máte téměř základ pro jednu z nejvýznamnějších skladeb české hudby Vltavu od Bedřicha Smetany? A že si seznam jeho osmi oper můžete zarapovat? A co takhle spojit rockovou písničku o požáru Národního divadla s polykači ohňů? Hostem talk show Dějepic! je osobně mistr Bedřich Smetana, který bude rovněž součástí politického duelu v přímém přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější z historického pozadí doby autorova života!
Ukázka popisuje zábavnou formou osudy Jana Amose Komenského a jeho dobu obecně, zejména emigraci nekatolíků v době třicetileté války, řádění Švédů v Čechách a uzavření vestfálského míru. Také obsahuje pasáž o mučících nástrojích.
Pořad netradiční formou scének, rozhovorů, reportáží a skečů zpracovává téma příchodu Slovanů na naše území z hlediska pověstí i historiografie.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Vyzkoušejte, jak dobře znají vaši žáci osobnosti českých dějin. Kromě toho, že si procvičí své znalosti z hodin dějepisu, budou se také skvěle bavit.
Franz Kafka nebyl inspirací jen pro literáty. Podívejme se na krátké představení alba Proces uskupení Kafka Band, které tímto zpracováním po Americe a Zámku završilo svou kafkovskou trilogii.
Video nás provede po okolí Staroměstského náměstí, kde se nachází několik domů, ve kterých po určitou dobu bydleli Kafkovi rodiče se svými dětmi. Podívejme se na místa, kde spisovatel prožil své dětství.
Osobnost a dílo spisovatele Aloise Jiráska jsou tématem rozhovoru moderátora Václava Kučery a dvou odborníků, Marie Koldinské a Miloše Zelenky. Společně diskutují o tom, nakolik je autor známý, a předkládají literární i historickou interpretaci prózy Temno.
Furiant je krátkometrážním filmem Ondřeje Hudečky zabývajícím se mládím klasika českého divadla Ladislava Stroupežnického. Název snímku vychází z divadelní hry Stroupežnického Naši furianti a nese podtitul veselohra o třech obrazech. Právě podtitul a dramatická činnost hlavní postavy vytváří z Furianta film na pomezí hrané rekonstrukce a divadelní hry.
Václav Cílek se zamýšlí nad existencí křemencových menhirů v české krajině.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem v oblasti archeologie – leteckou archeologií –, jejími možnostmi a způsoby výzkumu.
V ukázce z dokumentárního filmu, který vznikl ke stoletému výročí nálezu Věstonické venuše v roce 2025, vysvětlují archeologové přímo v terénu na místě okolnosti objevení plastiky. Plány a nálezy se již ve 30. letech ztratily a krajina se za 100 let proměnila, takže se jedná o přibližné místo. Dozvíme se také o způsobu mezinárodní propagace venuše a proč je soška jedinečná.
Ukázka popisuje nález bronzového pokladu, který archeologové našli na Pardubicku. Náhodný kolemjdoucí objevil šperky staré tisíce let. Jak vypadaly a komu asi patřily?
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.
Video zachycuje příjezd amerických jednotek do Plzně na konci druhé světové války, pozitivní přijetí vojáků místním obyvatelstvem, odbojem i četnictvem. Ukazuje také ozbrojené střety s německými vojáky, kteří se odmítali vzdát bez boje. Ukázka je z dokumentárního filmu, obsahuje hrané scény, dobové záběry a fotografie, výpovědi pamětníků i historiků.
Když v květnových dnech roku 1945 vypuklo povstání českého lidu, bylo pro německé okupační představitele překvapivým zjištěním, že po šestileté postupné likvidaci československé armády je stále, byť omezeně, funkční strukturou. Nejvýznamnější boje probíhaly v Praze, kde jim vojensky velel generál Karel Kutlvašr. Podívejte se na jeho osobní medailonek i podrobnosti o povstání, do kterého se zapojily také oddíly Ruské osvobozenecké armády.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.