01:09
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Nápad na kanál Dunaj–Odra–Labe se opírá o propojení Severního a Černého moře prostřednictvím německého vodního díla Rýn–Mohan–Dunaj. Na něm mohou zastánci i odpůrci českého propojení tří moří porovnat, jak argumenty té či oné strany odpovídají nebo kolidují s realitou díla, které již existuje téměř 30 let. Zájem o přepravu zboží po vodě obecně klesá, objem kontejnerové přepravy se na kanále za posledních 10 let snížil více než 10krát, lodní doprava se dnes navíc potýká i se suchem nebo mrazivými obdobími. Ráz krajiny se kvůli kanálu nenávratně změnil. Jediným přínosem se dnes zdá být možné využití kanálu pro cestovní ruch.
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Jak se šíří nepůvodní druhy v české krajině? A jak v ní škodí? Invazní druhy živočichů či rostlin se na dané území dostanou přispěním člověka. Následně se mohou nekontrolovaně šířit a škodit původním druhům či ekosystémům. Jak si jim můžeme bránit?
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají kvasinkami. Zmiňují kvasinku jako mikroorganismus a houbu, baví se o produktech a procesu kvašení. Jako důkaz životaschopnosti kvasinek provádějí experiment, při němž vystaví kvasinky extrémním podmínkám. V závěru je shrnut význam mikroorganismů pro život obecně.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.