03:45
Jak vypadají lanýže? Jak je najít a proč jsou ze všech hub nejdražší? A jak se dají vypěstovat na zahradě? Lanýže se většinou používají jako luxusní koření. Není výjimkou, že kilogram lanýžů stojí 200 tisíc korun. Lanýž krásně vodí, což způsobuje symbióza lanýže se stromy a bakteriemi. Při jejich hledání se využívala prasata, psi i mušky. Pokud ale člověk zná vůni lanýžů, může ho najít i pomocí svého vlastního čichu.
03:05
Seznamte se s prvním českým atlasem hub. Jak mykologové rozlišovali jedlé houby od jedovatých? Při poznávání nových druhů hub mykolog v 19. století houby prostě ochutnával.
03:30
Jaký je vztah Čechů k houbám? A k čemu kromě jídla se ještě používají? Ve srovnání s jinými Evropany jsou Češi národem houbařů. Češi s mystickým leskem v očích často vyrážejí brzy ráno na houby a sbírají to, co by jiní Evropané zřejmě nikdy nesbírali. Jak k tomu vlastně došlo, že jsou Češi tak zapálení houbaři?
02:27
Jak se množí a kde je nalézt? Houba vyrůstá ze spory, což je něco jako houbové semínko. Když se semínko uchytí v příhodném prostředí, vytvoří se z něj hyfy. Ty se všelijak větví a spojují s ostatními hyfovými vlákny. Pak vzniká podhoubí, ze kterého může vyrůst houba.
04:14
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
07:08
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
07:15
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
07:10
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
07:07
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
26:36
Pořad se věnuje houbám. Je zde popsán vývin houby (spory, hyfy). Během hledání hub v lese je vysvětlena mykorhiza. Dále je ve videu popsáno, jak houby rostou (koloběh uhlíku) a jaké houby jsou nebezpečné (dřevomorka domácí).
06:18
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají kvasinkami. Zmiňují kvasinku jako mikroorganismus a houbu, baví se o produktech a procesu kvašení. Jako důkaz životaschopnosti kvasinek provádějí experiment, při němž vystaví kvasinky extrémním podmínkám. V závěru je shrnut význam mikroorganismů pro život obecně.