Pracovní list vychází z němých filmových záběrů zachycujících příjezd prezidenta Masaryka do Československa v prosinci 1918. Žáci budou pracovat vedle filmových materiálů také s komunikací ohledně organizace celého uvítání, která směrem k veřejnosti probíhala prostřednictvím dobového tisku.
Cílem pracovního listu je přiblížit žákům dobový význam bitvy na Bílé Hoře, tak jak ji vnímali obyvatelé vznikajícího Československa. Vyzkouší si detailní analýzu krátkého úryvku němého filmu a ze dvou článků z Národních listů zjistí, jaký význam měla Bílá Hora pro československou společnost.
Žáci se v pracovním listu zaměří na paměť míst zobrazených na němých filmových záběrech z 28. října 1918. Vyzkouší si skupinové plnění úkolů a zamyslí se nejen nad dobou vznikající první republiky, ale také nad současností.
Pracovní list vychází z ukázek němých filmových záběrů, které zachycují odstraňování nebo zakrývání symbolů Rakouska-Uherska v říjnu a v listopadu roku 1918. Dobové záběry doplňuje sada historických pramenů – novinové články a dobová karikatura, kterou žáci v rámci pracovního listu analyzují.
Pracovní list je založen na práci s němými záběry z návratu vojáků z 28. pluku do Československa, jejich vlak dorazil na Wilsonovo nádraží 4. listopadu 1918. Žáci si vyzkouší roli dobového novináře a mají možnost porovnat svou práci s dobovou reportáží, která vyšla v Národních listech.
Pracovní list vychází z němých filmových záběrů zachycující příjezd prezidenta Masaryka do Československa v prosinci 1918. Kromě filmových materiálů pracuje také s dobovou reportáží a novinovými titulky ze dne Masarykova příjezdu.
Pracovní list vychází z němých filmových ukázek zachycujících centrum Prahy 28. října 1918. Pracuje také s dobovým tiskem. Žákům se snaží přiblížit realitu přelomové události, jakou byl vznik Československa, zaměřuje se na distribuci informací v rámci českých zemí prostřednictvím tisku.
Pracovní list vychází z němých záběrů sledujících dění v centru Prahy 28. října 1918. Žáci si vyzkoušejí práci jak s němým filmem, tak i s článkem z dobového tisku. Během práce se zaměří na mapování toho, co se 28. října dělo v pražských ulicích.
Pracovní list vede žáky k tomu, aby zkoumali, jak se oslavy nejvýznamnějšího svátku Československa měnily během socialistické diktatury. Zjistí jak změna režimu znamenala i změnu v připomínaných událostech. Proč 28. říjen ztratil svůj význam?
Pracovní list vede žáky k tomu, aby zkoumali, jak se oslavy nejvýznamnějšího svátku Československa měnily v době těsně po Mnichovu a během okupace a války. Zjistí jak změna režimu proměnila oficiální státní oslavy v riskantní demonstrace a odbojové aktivity.
Pracovní list vede žáky, aby zhodnotili, jakým způsobem se den vzniku samostatného Československa slavil během první republiky. Video také připomíná, že odlišně byl vnímán význam státního svátku 28. října Slováky či národnostními menšinami žijícími v tehdejší státě.
Pracovní list je zaměřen na práci s historickým pramenem – krátkým dokumentárním filmem z roku 1928. Úkolem žáků je nejen porozumět obsahu filmu, ale především se zamyslet nad tím, kdo podobné dokumenty natáčel, jaký byl jejich účel.