Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Studio 6

#

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 32

Amazonský deštný les: Odlesňování

08:50

Amazonský deštný les: Odlesňování

Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské CŽU v Praze.

Komiksový Komenský

07:32

Komiksový Komenský

J. A. Komenský se konečně dočkal také komiksového zpracování. Výstava připravená Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského v Praze představuje průřez osudy a dílem Komenského v přitažlivé formě nejen pro děti. Výstavou provází ředitelka muzea Markéta Pánková.

Uznání exilové vlády roku 1940

05:01

Uznání exilové vlády roku 1940

Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?

Světové dědictví UNESCO: Sokolnictví v ČR

07:46

Světové dědictví UNESCO: Sokolnictví v ČR

Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.

Apollo 11: Posádka mise

09:05

Apollo 11: Posádka mise

Posádku mise Apollo 11 tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Od Kateřiny Polákové z vědecké redakce ČT se dozvíme, proč právě oni byli vybráni, kdo o tom rozhodl, jaké byly jejich úkoly i proč právě Armstrong byl tím, kdo vstoupil na Měsíc jako první. Můžeme sledovat jeho chování v dramatických chvílích těsně před přistáním. Poznáme i jeho postoj k faktu, že se stal nejslavnějším člověkem 20. století. A co čekalo posádku po návratu na Zem? Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Jiří Suchý vzpomíná na Jiřího Šlitra

09:27

Jiří Suchý vzpomíná na Jiřího Šlitra

Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

07:52

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.

Apollo 11: Těsně před přistáním

08:43

Apollo 11: Těsně před přistáním

Po odpojení modulu Eagle od lodi Columbia nastaly potíže. Ve chvíli, kdy palubní počítač začal hlásit přetížení, byla mise Apollo 11 ohrožena. Kdo rozhodl o pokračování přistávacího manévru, jak kosmonauti i lidé v řídícím středisku v Houstonu dramatické situace prožívali a jak je řešili? Chvíle těsně před přistáním na Měsíci popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT v dalším z pořadů série připravené k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Apollo 11: Replika modulu

15:27

Apollo 11: Replika modulu

Jak vypadal lunární modul mise Apollo 11? Jaká byla jeho velikost a čím byl vybaven pro bezpečné přistání člověka na Měsíci? Replika modulu v měřítku 1:1 byla vystavena v Planetáriu hlavního města Prahy. Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT nás spolu s ředitelem Planetária Jakubem Rozehnalem podrobně seznámí s konstrukcí modulu a jeho funkcemi. Dozvíme se, kde byly umístěny vědecké přístroje, která jeho část sloužila jako odpalovací rampa pro odlet z Měsíce, jaké palivo bylo pro odlet modulu z Měsíce použito. Uvnitř modulu můžeme mimo jiné sledovat, jak se astronauti orientovali při přistání, jak ovládali palubní počítač i jaké možnosti odpočinku před odletem z Měsíce jim vnitřní prostor modulu poskytl. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Transsibiřská magistrála

07:30

Transsibiřská magistrála

V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?

Arktida: Méně ledu, více zeleně

05:55

Arktida: Méně ledu, více zeleně

Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.

Antarktida v roce 2070

09:22

Antarktida v roce 2070

Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.

Načíst další videa
Probíhá načítání