Okruhy:

17. listopad: Obrat ve směřování našich dějin

Námět do výuky pro:

Střední škola

Od ekologických protestů k revoluci

Člověk a společnost

Postoj minulého režimu k životnímu prostředí byl tristní. Zatímco západní Evropa už bila na poplach, vláda v ČSSR byla ke stále rostoucímu znečišťování přírody lhostejná. Režim informace o stavu životního prostředí svým vlastním občanům tajil. V osmdesátých letech se tento postoj začal masivně odrážet na stavu veřejného zdraví. Některé regiony přivedl až na pokraj katastrofy. Ekologické demonstrace v severních Čechách v roce 1989 se staly předzvěstí sametové revoluce.

Stáhnout materiály

V souvislosti s minulým režimem se často mluví o nesvobodě a totalitě, porušování lidských práv a perzekuci opozice. Nemalé škody však komunistický režim napáchal také na našem životním prostředí a zdraví. Některé z nich dodnes nejsou a pravděpodobně nikdy nebudou úplně napraveny. Dne 11. listopadu 1989 se v Teplicích sešlo osm stovek lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas s „nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva“. O pár dnů později se debata o ovzduší proměnila v debatu politickou.

Videa k námětu

Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.

Komunisté mlží o životním prostředí

Komunisté mlží o životním prostředí

Devastace životního prostředí a znečištění ovzduší v 70. a 80. letech 20. století doléhaly na zdraví občanů tehdejšího Československa. Komunisté si uvědomovali, že selhávají v tom, co bylo jejich cílem, a sice zvyšovat kvalitu života. Režim proto záměrně lhal a zamlčoval veřejnosti informace o skutečném stavu životního prostředí, aby neposkytoval lidem argumenty, s kterými by se následně mohli proti vládnoucí straně obrátit.

Ekologické hnutí v 90. letech

Ekologické hnutí v 90. letech

Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Zemana ocitla v podobné situaci jako v předlistopadových letech.

Limity krajiny a limity těžby

Limity krajiny a limity těžby

Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.

Životní prostředí po roce 1989

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Vztah komunistického režimu k životnímu prostředí

Vztah komunistického režimu k životnímu prostředí

Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.

Na pokraji katastrofy

Na pokraji katastrofy

Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.

Materiály k námětu

Na pokraji katastrofy: Pracovní list

Pracovní list pro žáky střední školy. Prohlubuje znalosti spojené s problematikou životního prostředí na českém území před listopadem 1989 a po něm. Zabývá se také aktuálními celosvětovými environmentálními problémy.

Střední škola

Ekologie

Na pokraji katastrofy: Metodický list

Metodický komentář pro učitele střední školy. Jde o doplňkový materiál k pracovnímu listu Na pokraji katastrofy.

Střední škola

Ekologie

Životní prostředí po roce 1989: Pracovní list

Pracovní list pro žáky střední školy. Zabývá se proměnou postojů k životnímu prostředí po listopadu 1989.

Střední škola

Ekologie

Životní prostředí po roce 1989: Metodický list

Metodický komentář pro učitele střední školy. Jde o doplňkový materiál k pracovnímu listu Životní prostředí po roce 1989.

Střední škola

Ekologie

Okruhy

17. listopad

17. listopad

V polovině listopadu roku 1989 došlo nejen v našich dějinách ke zvratu, který znamenal konec studené války, totalitního režimu, pád Sovětského svazu a jeho satelitů. Evropa, rozdělená železnou oponou…

Dějepis · Přírodověda Vlastivěda · Prvouka · Člověk a společnost

56 42

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání