09:10
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Polský hnědouhelný důl Turów je stále středem sporu. Zatímco Češi z Libereckého kraje peticí protestují proti rozšíření těžby, Poláci teď poslali do Bruselu petici za záchranu dolu. Jak se Evropská komise k peticím o těžbě uhlí postaví, zatím jasné není.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Historická radnice, církevní stavby, umění, staré náměstí, množství mostů, ostrovy. To vše, ale nejen to, najdeme v polském městě Vratislav, které leží nedaleko českých hranic. Na prohlídku tohoto čtvrtého největšího polského města se vydáme v době adventních trhů.
Druhé největší město Polska Krakov leží na samém jihu země nedaleko Česka a Slovenska. Ve středověku byl Krakov rezidencí polských králů a svůj historický ráz si město zachovalo dodnes. Kromě královského hradu Wawelu s katedrálou či Jagellonské univerzity je nedaleko města skutečně unikátní památka – solný důl Wieliczka. V dnes již zavřeném dole je expozice mapující těžbu soli. Snad nejzajímavější částí solného dolu je kaple, která leží ve více než stometrové hloubce.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.
Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.
V CHKO Jizerské hory pramení hned několik řek. Kromě nejznámější řeky Jizery ještě Lužická Nisa a Smědá. Meandry na horním toku Jizery lemují státní hranici s Polskem. Na polské straně najdeme i pramen této řeky. V 16. a 17. století byla v okolí Jizery objevena naleziště drahých kamenů, jako jsou safíry, rubíny nebo granáty, a také polodrahokamů.
Králický Sněžník je pohoří na hranici Česka a Polska. Rozlohou 76 km2 je nejmenší u nás. Říká se mu „střecha Evropy“. Z vrcholu Klepáče totiž odtékají vody do Baltského, Severního a Černého moře. Nejčastějším cílem turistů v této oblasti je hora Králický Sněžník tyčící se do nadmořské výšky 930,9 metrů. V roce 2022 na její polské straně vyrostla rozhledna. Nahradila původní věž, která byla postavena v roce 1899.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
13 756
869
4 845
1 164
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.