Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Česko-německé století

#

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 8

Nacionální socialismus a henleinovci v Sudetech

07:52

Nacionální socialismus a henleinovci v Sudetech

Situace v českém pohraničí se vyostřila v polovině 30. let, kdy v Německu zvítězil nacionální socialismus a začal hospodářský rozkvět. Sudetští Němci často v Německu pracovali a viděli, jak se Němcům na druhé straně daří. Spíše než český rozhlas bylo možné poslouchat německé vysílače. A proto také padla německá propaganda v Sudetech na úrodnou půdu. Vznikla nová politická strana pod vedením Konráda Henleina, která dokonce zvítězila v roce 1935 v parlamentních volbách. A taková strana si již může klást požadavky.

Sudety ve 20. a 30. letech 20. století

04:11

Sudety ve 20. a 30. letech 20. století

Početná německá menšina v českém pohraničí se po vzniku ČSR ocitla v nezáviděníhodné situaci. Československý stát chtěl ovládat území, kde prakticky žádní Češi nežili a kam se ani nehrnuli, šlo totiž tradičně o chudé oblasti. Ve vedoucích funkcích na úřadech však působili pouze Češi. Stát rušil německé školy a nutil německé rodiny, aby posílaly děti do škol českých. Ani agrární reforma nebyla vůči německé menšině spravedlivá. I přes tato úskalí se až do vypuknutí hospodářské krize a nástupu nacismu v Německu v pohraničí neprojevovaly žádné velké nevraživosti.

Češi a Němci v ČSR v roce 1918

04:54

Češi a Němci v ČSR v roce 1918

Češi a Němci žili v Čechách až do 20. století bez větších problémů. Vznik samostatného Československa a rozpad Rakouska-Uherska byl podmíněn prosazením a uznáním práva národů na sebeurčení. Ale i menšiny v nově vzniklých státech, konkrétně tři a půl milionu Němců, kteří se stali automaticky občany ČSR, žádaly svá práva. A český stát se k nim nestavěl zrovna nejvstřícněji.

Přídělový systém v protektorátu

01:17

Přídělový systém v protektorátu

V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...

Odsun německé menšiny z českého pohraničí

03:49

Odsun německé menšiny z českého pohraničí

Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat tzv. spravedlnost. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování tzv. kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a tzv. divokým odsunům sudetských Němců.

Osidlování českého pohraničí po odsunu Němců

03:10

Osidlování českého pohraničí po odsunu Němců

Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.

Odškodnění obětí nacismu a nuceně nasazených

02:23

Odškodnění obětí nacismu a nuceně nasazených

Po roce 1989 pracovaly vlády obou států na urovnání česko-německých vztahů. Dohodly se na vydání Česko-německé deklarace a vznikl Česko-německý fond budoucnosti. Projekty fondu se zaměřily v první fázi hlavně na odškodnění obětí násilí nacionálního socialismu a dále na odškodnění Čechů nuceně nasazených na práci během druhé světové války. Žadatelé museli prokazovat svůj nárok na odškodnění a posílali nejrůznější dokumenty, pohlednice, dopisy, popisy místa a toho, co zažili v pracovním táboře nebo věznici.

Česko-německé vztahy po 1989

01:53

Česko-německé vztahy po 1989

Česko-německé vztahy byly poznamenány jak druhou světovou válkou, tak odsunem německé menšiny. Od 50. let se tito tzv. sudetští Němci začali sdružovat do krajanských spolků a pořádat tzv. sudetoněmecké dny. Po roce 1989 se krajanská sdružení snažila docílit zrušení tzv. Benešových dekretů a odškodnění odsunutých Němců. Česká strana to ovšem odmítala. Bylo nutné hledat cestu k narovnání a zlepšení vzájemných vztahů.

Probíhá načítání

Učíme se společnějeden rok. Děkujeme za váš zájem! Podívejte se, co všechno jsme spolu zvládli.

Prohlédnout
×