Československo vzniklo jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska a aktivit národního hnutí, v němž sehrály zásadní roli myšlenky sebeurčení národů, diplomatické úsilí v zahraničí i vnitřní politická aktivita. Myšlenka československé státnosti spojila Čechy a Slováky. Vznik samostatného státu nebyl jednoduchým procesem – zahrnoval jednání doma i v zahraničí, překonávání konfliktů (například česko-polský spor či spory o Sudety) a vyjednávání mezi domácím a zahraničním odbojem.
První republika se snažila odlišit od bývalé monarchie, zejména v oblasti ideologie, demokracie a občanských práv. Přesto na monarchii v mnohém navazovala. Řada úřadů, institucí i zákonů fungovala nadále bez větších změn. Fungování první republiky tak v sobě neslo hledání rovnováhy mezi snahou o novost a nutností využívat stávající státní aparát.