04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Socialistickým režimům v rámci východního bloku se nepodařilo nastartovat ekonomické reformy hospodářství, a režimy tak čelily neustálému nedostatku zboží a malé produktivitě práce. Týkalo se to i ČSSR a NDR v 70. letech minulého století. Jakým hlavním problémům se musely tyto státy postavit a proč se jim to vůbec nedařilo? Jakou roli v tom hrálo NSR?Zhroucení obou režimů v roce 1989 bylo zkrátka nevyhnutelné. Přesto jejich situace nebyla totožná.
Exministr zahraničí z roku 1968 Jiří Hájek vysvětluje Václavu Havlovi důsledky podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Řeší i možnosti spolupráce disentu s bývalými komunisty a dalšími opozičními skupinami při tvorbě dokumentu později známého jako Charta 77.
Druhá světová válka ukončila tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území. Video ukazuje debatu Edvarda Beneše a sudetoněmeckého meziválečného sociálnědemokratického politika Wenzela Jaksche ze září roku 1941. Po vstupu SSSR do války Beneš prezentuje novou vizi, že budoucí vypořádání vztahů s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domníval. Ukázka pochází z historického seriálu České století (2013).
Mnichovská dohoda přinesla psychiatrickým ústavům na našem území některé změny. Léčebna v Kosmonosech byla nově vyčleněna pouze pro české Němce. Ani k občanům stejné národnosti se však nacisté nechovali o nic lépe. Na základě určitých kritérií vyselektovali neperspektivní pacienty a přichystali pro ně transport do plynových komor. K němu nakonec nedošlo, přesto úmrtnost v léčebnách za války několikanásobně vzrostla kvůli špatným životním podmínkám.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena nespokojenost poddaných s robotou a selské bouře v 17. století, zejména pak povstání Chodů v roce 1693.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vědecko-technický pokrok v českých zemích v 19. století, zejména vynález obloukovky, automobilu, motocyklu, ale i objevy v medicíně a biologii.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
13 800
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.