hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

československé legie první republika Tomáš Garrigue Masaryk Brazílie Edvard Beneš

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Vznik přehrady Nové Mlýny II

Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?

Z pořadu:

Zatopené osudy Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Česká republika Životní prostředí Umělé ekosystémy Krajinná ekologie Ekologie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika přírodní prostředí hydrosféra ČR Jihomoravský kraj lužní les přehrada mokřady vodní nádrž přírodní rezervace vliv člověka na životní prostředí krajinná ekologie vodohospodářství niva antropogenní vliv Pálava Věstonická venuše Nové Mlýny

Mohlo by vás také zajímat

Krajinná ekologie

Další videa
Česká náves: nebeské rybníčky
02:00

Česká náves: nebeské rybníčky

Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.

Kůrovec a bezzásahová zóna
02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

Vltavská kaskáda: Esej
05:12

Vltavská kaskáda: Esej

Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.

Obnova biodiverzity v Česku
01:59

Obnova biodiverzity v Česku

Jak zastavit pokles biodiverzity v české krajině? Stát připravuje nové záchranné programy, které mají pomoci ohroženým druhům hub, rostlin a živočichů. Úbytek biodiverzity je povětšinou způsobený tím, že je krajina buď příliš intenzivně obhospodařovaná, nebo je naopak ponechána ladem tam, kde byla dříve citlivě kultivována.

Ekologie

Další videa
Lesy Máchova kraje
06:00

Lesy Máchova kraje

Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Ekologický význam mokřadů
01:47

Ekologický význam mokřadů

Mokřady jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na světě. První minuty videa nás seznámí s pestrým světem vodní fauny u nás. Dále se dozvíme o významu mokřadů pro klima a o jejich funkci v procesu samočištění vody.
Jasoň dymnivkový: Hmyz roku 2021
01:57

Jasoň dymnivkový: Hmyz roku 2021

Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
PL
Funkce zoologických zahrad
07:55

Funkce zoologických zahrad

Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.

Česká republika

Další videa
Architekt Karel Hubáček
05:25

Architekt Karel Hubáček

Následující reportáž je malou vzpomínkou na architekta Karla Hubáčka, který je spojený hlavně s libereckým Ještědem. Navrhl totiž slavný hotel s televizním vysílačem, který se stal českou stavbou 20. století i národní technickou památkou.
Botanická zahrada Malešice
05:26

Botanická zahrada Malešice

Nejznámějšími botanickými zahradami v Praze jsou bezpochyby ty v Troji a v ulici Na Slupi na Praze 2. V hlavním městě však najdeme ještě další dvě, v Suchdole a v Malešicích. Právě malešické botanické zahradě je věnováno následující video. Její historie sahá až do poloviny 19. století, dnes o ni pečuje nedaleká zahradnická škola.
Jak (ne)kácet les
06:44

Jak (ne)kácet les

Proč je pro druhovou pestrost lesa nebezpečné kácet po velkých plochách čili holosečně? Frézování pařezů na drť neumožňuje ponechání tzv. mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro mnohé organismy a zároveň zdrojem živin pro další generaci stromů. Následné frézování lesní půdy likviduje především bylinné patro, včetně např. vzácných cibulovin, a otevírá cestu invazním druhům, které vytlačují ty původní. To je problém nejen ekologický, ale i ekonomický, neboť vyžínání sazenic budoucích stromů např. z husté invazní třtiny stojí lesníky nemalé prostředky. Naopak při kácení po menších plochách se les umí obnovovat přirozeně, neboť na prosvětlených místech může ze semen ponechaných stromů vyrůst nová generace prakticky zdarma. Pestrý les složený z původních druhů je nakonec i odolnější vůči různým typům kalamit.

Číhošť: Geografický střed Česka a dějiště tzv. číhošťského zázraku
04:06

Číhošť: Geografický střed Česka a dějiště tzv. číhošťského zázraku

Jedna z nejstarších obcí Českomoravské vrchoviny má necelých 400 obyvatel, přesto o ní můžeme slyšet jak v hodinách zeměpisu, tak i dějepisu. Číhošť je považovaná za geografický střed země a je zároveň i dějištěm tzv. číhošťského zázraku. Co se tu v roce 1949 stalo a jaké neblahé následky tento zázrak měl pro pátera Josefa Toufara? Pojďte si jej připomenout.

ČT edu nejsou pouze videa

13 739 videí

13 739

videí

769 námětů do <br /> výuky

769

námětů do
výuky

4 682 pracovních <br/> listů

4 682

pracovních
listů

1 335 pořadů

1 335

pořadů

69 edukativních <br/> her

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání