12:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Kaviár jsou vlastně jikry velmi ohrožených ryb jeseterů. Právě kvůli němu jsou jeseteři ohroženi vyhynutím. Můžeme si však vyrobit vlastní kaviár, který je velmi chutný a při jehož výrobě žádnou rybu neohrozíme. Stačí nějaké ovocné pyré, džus, želatina a olej.
Národní parky na Borneu jsou domovem pro neuvěřitelných 6000 rostlinných druhů. Roste tu například přes 700 druhů orchidejí a smradlavá rafflesia, parazitická rostlina, která kvete jen jeden týden v roce. Najdete tu druhy původně z různých kontinentů, ale najdete zde také druhy, které nerostou nikde jinde na světě. Na malé ploše parku se nachází pět vegetativních zón.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Město Český Krumlov leží na břehu Vltavy kolem původně gotického hradu. Přes další stavby z jiných období zůstalo spolu s komplexem hradu a zámku jedinečným příkladem středověkého města střední Evropy. Jeho architektonické bohatství je nedotčené více než pět století.
Praha je místem, kam turisté jezdí především za historií. Plánem urbanistů je ale obohatit metropoli o moderní stavby. Plánuje se ale i výstavba nových bytových čtvrtí, nový most a revitalizace vybraných lokalit. Podívejte se, co nového metropole a její Institut plánování a rozvoje chystá.
Frýdlantsko je jedním z nejsevernějších regionů naší země. Ukrývá se za Jizerskými horami a přirozeně tak náleželo k oblasti Horní Lužice, dnes rozdělené mezi Polsko a Německo. K českému státu bylo připojeno ve 13. století. Kvůli své odlehlosti zatím nepatří k hlavním turistickým cílům, ale pozornost si jistě zaslouží. My se projdeme z Černous do Višňové a zastavíme se i na místě, kde 51. rovnoběžka protíná 15. poledník.
Předmětem ochrany CHKO Lužické hory je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů. Mezi nejzajímavější útvary této oblasti patří pískovcové Sloní kameny (někdy zvané také Bílé kameny) a čedičové kamenné varhany Zlatý vrch. Čedičové sloupce Zlatého vrchu, který je národní přírodní památkou, mají téměř 30 metrů a jsou i vyšší než známější Panská skála u Kamenického Šenova.
13 576
759
4 621
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.